(1.) Válečná kronika: Němci neprojeli

Obecní kronika nesměla být z nařízení německých úřadů v letech okupace psána. Teprve až v druhé polovině roku 1946 učitel František Uher sepsal paměti válečných let do souhrnného díla, v kronice nazvaného: Okupace 1939 – 1945. Na téměř dvaceti stranách kroniky vylíčil poměry v obci za druhé světové války.

Stránky 94 - 113.

Okupace 1939-1945

„Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu na hlavy naše vinou naší uvedeného, vládá věcí tvých k tobě zase se navrátí, ó lide český!“ Jan Amos Komenský.

Vojnův Městec a 15.březen 1939

Do roku 1939 vcházel všechen náš lid s obavami, které byly, jak se později ukázalo, zcela opodstatnělé. Přišel 15.březen 1939, německé vojsko obsazovalo po prohlášení takzvaného slovenského státu historické země české, Čechy, Moravu a Slezsko. Ráno dne 15.března 1939 oznámil rozhlas z Prahy okupaci a výzvu, aby byl zachován klid a každý se věnoval svému zaměstnání. Nikdo se neměl stavěti na odpor. Letadla shazovala letáky stejného obsahu podepsané tehdejším generálem Syrovým.

Do naší obce pronikli němečtí vojáci dne 16.března 1939 kolem poledne, nezdrželi se však dlouho a protože pro množství sněhu nemohli dále, obrátila se jejich vozidla a vrátila se do Krucemburku. Jejich chování bylo pánovité. Po celou dobu byla prudká sněhová vánice, sněhu bylo mnoho, silnice a cesty byly zaváty. Stali jsme se během několika hodin porobeným národem. Lidem se chtělo plakat, ale ze všeho zůstal jenom vzdor a nenávist proti okupantům.

Následujícího dne dosadili Němci na místní četnickou stanici čtyři gestapáky a začala vláda tyranů. Bylo nařízeno ihned odevzdání střelných zbraní pod trestem smrti. Občané odevzdávali však jenom zbraně registrované, na které byly zbrojní pasy. Ostatní zbraně byly většinou zakopány. Byl vydán zákaz vycházení z domů po deváté hodině večerní. Jen dělníkům, dojíždějícím do zaměstnání, byly vydány propustky.

Chování občanů vůči okupantům bylo důstojné, až na nepatrné výjimky nebylo servilností, obyvatelstvo se nikdy s nacistickým okupačním režimem nesmířilo, čehož důkazem je i to, že později se Vojnův Městec stal domovem prvních bojovníků proti okupantům na naší půdě, partyzánů.

Zavedení válečného vázaného hospodářství

Po německém způsobu bylo zavedeno vázané hospodářství také i v obsazených českých zemích, které Němci nazvali protektorátem Čechy a Morava. Nastalo předepisování dodávek obilí, dobytka, vepřů, mléka, brambor a podobně. Byly předepisovány vysoké kontingenty na tyto věci denní potřeby a předepsané dodávky byly pod přísnými tresty vymáhány. Nastal příděl potravin na potravinové lístky, příděly se postupem doby zmenšovaly, některé z potravin, jindy obvyklých, nebyly vůbec. Aby byla splněna nařízení, byly konány k tomu zřízenými orgány přísné hospodářské kontroly. Obecní zastupitelstvo zůstalo však beze změn, starostou zůstal po celou válku dřívější starosta obce pan Josef Cimpl. Přes přísné tresty a kontroly byly však falšovány osevní plochy, výkazy a podobné záznamy. Příslušná hlášení o dodávkách byla rovněž falšována.

Změny v okrese

V listopadu 1939 byl politický okres Chotěboř zrušen, chotěbořský soudní okres připojen k politickému okresu chrudimskému a přibyslavský soudní okres k politickému okresu Nové Město na Moravě. Tím i naše obec se stala součástí okresu Nové Město na Moravě. Zemskou hranici českou a moravskou tvořil katastr místní obce.

Sabotování válečného hospodářství

Sabotáž protektorátních hospodářských zařízení bylo možno dělati také proto, poněvadž příslušní referenti hospodářství na okresním úřadě v Novém Městě na Moravě byli většinou dobří Češi a šli místním orgánům na ruku. Kontrolující orgány hospodářské kontroly konající náhlé kontrolní prohlídky, byly rovněž ve většině případů protiněmeckého smýšlení, až na některé zaprodané jednotlivce. Přesto, že v mnoha obcích bylo pro hospodářské přestupky mnoho občanů potrestáno vysokými pokutami, tresty na svobodě i smrtí, ve Vojnově Městci bylo občanstvo jednotné, nebylo v tomto ohledu udavačů. Mletí na černo, zabíjení  „černých vepřů“ atd. byl normální zjev.

Tresty za hospodářské přestupky

Za nedodání předepsaných dodávek bylo ovšem mnoho občanů pokutováno. Pokuty, pokud byly předepisovány našimi kontrolními orgány, byly jenom menší na zakrytí větších přestupků, aby tyto mohly vykázati kontrolní činnost. Těmto orgánům bylo poskytováno společnou rukou pohoštění, aby kontrola byla mírnější. Za nedodaný kontingent masa bylo však přece jen několik rolníků zavřeno. Byli to: Klement Jan č.38, Vaníček Josef č.48, Přibyl Edvard č.43, Fidler Antonín č.30, Říha Jan č.7, Říha Jan č.90, Havlík J. č.50.

Při konaných přednáškách bylo na barevných diagramech ukazováno, jak která obec plní dodávky. Vojnův Městec byl vždy na posledním místě označen barvou černou. (pokračování... Černý trh)

Dovětek k přepisu

K přepisu stránek 94 až 113 obecní kroniky je pro úplnost nezbytné připomenout historické ovzduší, v kterém kronikář František Uher psal válečný příběh obce. V letech bezprostředně po válce se k moci v ČR dostala, za přispění tehdejšího Sovětského svazu, komunistická strana. Stali jsme se satelitní zemí SSSR v rámci tzv. socialistickém bloku na východní straně Železné opony. Chapadla státní moci komunistické strany sahaly do všech úrovní správy země. Učitel František Uher byl přívržencem komunistické strany a v obci zastával post předsedy Místní rady osvětové, post kulturního referenta a byl členem poválečného Místního národního výboru.

Válečný příběh obce, zaznamenaný perem Františka Uhra, proto může vyznít jako příliš jednostranný pohled na dobové události. Každopádně však jde o pohled s významnou výpovědní hodnotou. Za předpokladu čtenářových znalostí historickém kontextu dokonce přesahuje rámec pouhého příběhu jedné obce.