Vojnův Městec
česky english deutsche

Přepis kroniky

Historie podle Šabaky VII.

6.6.2007, Jiří Marek, Přepis kroniky
Téměř dvacet stran obecní kroniky popsal učitel Šabaka líčením první světové války a následného vzniku ČR. Tedy událostmi spíše světového než "obecního" významu. Ovšem nelze se ničemu divit. První světová válka a vznik samostatného prvního státu Čechů a Slováků, to byly události, které otřásly osudy všech tehdejších místních obyvatel. Navíc Šabakovo líčení těchto významných dějin v historii naší republiky má jeden exkluzivní rozměr. Jedná se o popis událostí  z pohledu UČITELE tak, jak byly presentovány žákům ve školních lavicích v roce 1924, kdy pravděpodobně zapsal Šabaka tyto řádky do obecní kroniky.

Historie podle Šabaky VI.

2.9.2006, Jiří Marek, Přepis kroniky
Učitel Šabaka v části kroniky nadepsané Kostel využil a zřejmě převzal informace z Farní kroniky. Ta byla založena koncem první třetiny devatenáctého století a psána do sedmdesátých let století dvacátého. Velmi kvalitně je ve Farní kronice zaznamenán konec devatenáctého století a první polovina dvacátého století. Farní kronika je v současné době (r.2001) uložena na faře římskokatolické církve v Krucemburku.

Historie podle Šabaky V.

26.8.2006, Jiří Marek, Přepis kroniky
Škola nestávala vždy tam, kde stojí dnes. Učitelé nedostávali vždy jen peníze a k své obživě museli umět i obdělávat pole. Kde se učilo dříve, jaký byl plat učitelů a kteří učitelé se vystřídali na zdejší škole... tak tyto informace mimo jiné zanesl učitel a kronikář v jedné osobě František Šabaka do kroniky.

Historie podle Šabaky IV.

6.12.2003, Jiří Marek, Přepis kroniky

V roce 1746 bylo dáno od preláta nařízení: „Kdo by v neděli, neb v zasvěcený svátek, šel na trh kupovat nebo prodávat před polednem, pokud služby boží nejsou ukončeny, trestán bude bez ohledu 5 kopami, leda by měl výslovné – psané - dovolení z kanceláře klášterské. Rychtář musí udati provinilce, a neudá-li, platí sám 3 kopy, a ten kdo udá rychtáře, dostane jednu z oněch tří kop."

Historie podle Šabaky III.

31.8.2003, Jiří Marek, Přepis kroniky
Téměř dvě stě let historie obsáhl učitel Šabaka v dalších třech stranách kroniky. Žďárský klášter lehl popelem v roce 1422, tíha třicetileté války dopadla na místí obyvatele s končící  první třetinou sedmnáctého století. Poprvé také opustil Šabaka čistě historický záznam událostí a přiřadil k němu svůj osobitý náhled. „Známe ony dobrovolné kontribuce: dej kdo můžeš a jen to, co můžeš oželet, ale dát musíš každý a hodně, jinak si vezmeme sami..." okomentoval kronikář vypsání kontribucí olomouckým biskupským panstvím v kraji na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století.

Historie podle Šabaky II.

18.8.2003, Jiří Marek, Přepis kroniky
Učitelským jazykem první třetiny dvacátého století líčí dějiny obce František Šabaka. Hostinci u Němečků přisuzuje punc "nejpamátnější budovy obce", ale co je pozoruhodnější, popisuje pozůstatky městecké tvrze. Lid prý ještě začátkem století vypravoval, že v místě kde stála tvrz, stával klášter Husity rozbořený. Vznik tvrze pak Šabaka datuje do let okolo roku 1357, kdy se připomíná Vojna ze Štětína.

Obec slaví 710 let - Historie podle Šabaky I.

20.7.2003, Jiří Marek, Přepis kroniky
Sedm set deset let je stará první dohledaná a prokázaná písemná zmínka o obci. Souvisí se žďárským klášterem, který je pravděpodobným zakladatelem tehdejšího sídla. Stalo se tak zřejmě v rámci kolonizace rozsáhlých hvozdů na pomezí Čecha a Moravy koncem třináctého století.

Webkamera

webkamera Vojnův Městec

Počasí

aktuální teplota
-1.9°C - 20:52:02 - 15.12.2017

Novinky e-mailem

Publicita

podpořil Karaj Vysočina
Sdružení obcí Vysočiny