Obec slaví 710 let - Historie podle Šabaky I.

Sedm set deset let je stará první dohledaná a prokázaná písemná zmínka o obci. Souvisí se žďárským klášterem, který je pravděpodobným zakladatelem tehdejšího sídla. Stalo se tak zřejmě v rámci kolonizace rozsáhlých hvozdů na pomezí Čecha a Moravy koncem třináctého století.

Historie podle Šabaky I.

František Šabaka učil v letech předcházejících druhou světovou válku ve škole v sousedním Radostíně.

Učitel František Šabaka byl prvním obecním kronikářem. V roce 1924 sepsal na základě soudobých poznatků pohled do historie Vojnova Městce. Jeho přepis postupně přinesou příští vydání Novinek.
První stránky Pamětní knihy obecní přinášejí úvodní slovo kronikáře, jeho popis obce začátku dvacátých let dvacátého století. Pohled o to zajímavější, že Šabaka nebyl městeckým rodákem, a viděl i to, co pro místní bylo nepovšimnutelnou samozřejmostí. V konci prvního přepisu kroniky začíná učitel Šabaka zapisovat do kroniky dějiny obce - tak jak byly obecně presentovány v době, kdy kronikář namáčel pero do kalamáře.

Úvod (Stránky 1-3 Pamětní knihy obecní)
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne ?.1924 (pozn. Úplný údaj chybí) byl jsem já, František Šabaka, učitel v Městci Vojnově, ustanoven prvním kronikářem zdejší obce. Funkce této ujal jsem se téhož dne. Nejsem zdejším rodákem. V místě dlím od 1.září 1921. Narodil jsem se 25.června 1884, a po absolvování učitelského ústavu v Hradci Králové je to mé čtvrté místo. Nejsem tudíž pamětníkem všech událostí, které se v místě staly, ale tu pomoci mi ochotně nabídli: pan starosta Josef Cimpl, dřívější starosta pan Jan Němeček, jakož i všichni starší občané.

Městys "Městec Vojnův"
Městys leží v údolí, kolkolem horami obklíčeném. Jím protéká potok Městecký, pramenící poblíže Nové Huti. Vpravo zvedá se hradba Žďárských hor nad městečkem, které odtud až k řece Chrudimce tvoří horský masiv, v němž se nejvyšší vrcholy těchto hor vypínají. Nad městečkem jest výšina, zvaná "Pěničkův kopec", jinak "u kříže", vysoká 638m. Výše pak jest Suchý kopec, vysoký 680m. Dávné lesy jsou tu vykáceny a vysočina ponechána nezalesněnou, pročež má pustý, smutný vzhled, čímž jméno kopce odůvodněno. Nalevo je vysočina též holá, něco nižší /636m/ i údolí pak jest ve výši 585m. Krajina jest velmi chladná, a kdyby nebylo tu útvaru opukového z někdejšího fjordu křídového, jenž dolinou Doubravinou až sem zasahoval, byla by půda ještě chladnější a daleko méně úrodnou. Pískovcové lomy jsou pod městečkem na straně východní. Ovocné stromoví jest tu vzácností, jako vůbec v celém okolí. Též obyčejné křoviny tu chybí, proto jest okolí městečka smutné. Také rozhledu odtud není. Jinak jest tu ticho a v létě příjemno. Továrny tu nekazí vzduch kouřem. Ba, ani železná dráha tu dosud nevede. Lid jest zde dobrý. Mimo rolnictví provozuje tkalcovství. Též se živí hotovením vlasových sítěk, lesní prací. Městečko čítá 224 čísel a má 1321 obyvatel. Blízká kolonie Nová Huť sem patřící má 12 čísel a 76 obyvatel. Přifařeny sem jsou též obce: Škrdlovice, Karlov a Radostín.

Z dějin Vojnova Městce
Vojnův Městec leže na Městeckém potoce byl zajisté v trati stezky Libické (via Ljubjetina), kudy se již za starověku ubíraly kupecké karavany římské na sever až k moři Baltickému. Ve hvozdě neb újezdě Libickém, který se prostíral mezi řekami Doubravou a Kamenicí, nynější Chrudimkou (silva Ljubjetina inter Doubravan et Kamenicam rivulos) bývala dvě tábořiska, kde karavany nocovaly. Jedno bylo v místech nynějšího V.Městce, odkuď přicházeli pocestní z Doubravky na Sázavu. Z ohrazeného tábořiště vznikla později osada a na ochranu obchodní stezky před loupežníky vystavěna tu později tvrz.

Tvrz městecká
Dřevěná tvrz městecká byla spálena nejspíše v 10.století při loupežném vpádu Uhrů a Moravanů do Čech. Později pak byla nově zbudována z materiálu lepšího. Co se tu dálo v 11. a 12.století není, a nebude snad nikdy známo, neboť není žádných památek z oněch dob. Vlastní dějiny počínají teprve koncem 13.století.