III. ročník cykloturistického výletu nový dokument edit delete
TJ Jiskra Vojnův Městec pořádá v rámci výročí sto let organizované tělovýchovy ve Vojnově Městci veřejně přístupnou akci: Léto na kole s TJ Jiskra.
Tentokrát pojedeme na Velký Blaník, opředený pověstí o bájných rytířích, kteří mají vyjet z podzemí, až v Čechách bude nejhůře a projedeme kraj rybníků Třeboňska.
3. ročník cykloturistického výletu za krásami Naší vlasti se koná ve dnech 2. – 7. července 2011.
Výlet se skládá ze šesti etap:
1. Den: Vojnův Městec – Chřenovice (75km)
2. Den: Chřenovice – Jizbice (55km)
3. Den: Jizbice – Kardašova Řečice (80km)
4. Den: Kardašova Řečice – Třeboň (56km)
5. Den: Třeboň – Bezděčín u Batelova (80km)
6. Den: Bezděčín – Vojnův Městec (75km)
Trasy na jednotlivé ubytovny je možno zkrátit podle svých sil. Cena výletu: 1600,- Kč, členové TJ Jiskra 1400,- Kč. Z ceny je hrazeno ubytování, 1x polopenze (Kardašova Řečice), malé občerstvení při posezení u večerního táboráku a přeprava zavazadel autem do jednotlivých ubytoven. Závazné přihlášky se zálohou 900,- Kč do 30.4.2011 na TJ Jiskra tel. 732 638 737. Trasy vedou po silnicích 3. Třídy, cyklotrasách a cestách se zpevněným povrchem. Doporučujeme horské nebo trekingové kolo. Na výlet lze použít cykloturistické mapy č. 138, 140, 141, 149 a Jihočeské cyklotrasy III – Česká Kanada – Třeboňsko.
Průjezdná místa
1. Den 2.7.2011 Vojnův Městec – Chřenovice
Lipnice nad Sázavou
V drsném a divokém kraji, v zemi starých neprostupných lesů, byl počátkem 14. století zaloţen jeden z mnoha českých hradů, sice ne královský, ale královským se svou mohutností podobající, pýcha mocných Ronovců - Lipnice. Před téměř sedmi sty léty byl vystavěn na skalnaté vyvýšenině mezi dvěma kopci, aby jako stráţný hlídal celé širé okolí, město Brod s jeho stříbrnými doly a kupecké stezky, které se proplétaly tímto krajem řeky Sázavy na rozhraní Království českého a Markrabství moravského.
Lipnice nad Sázavou je neoddělitelně spojena se jménem spisovatele Jaroslava Haška, autora světoznámého díla Osudy dobrého vojáka Švejka. V Lipnici proţil J.Hašek poslední léta svého ţivota a zde je i na místním starém hřbitově pochován.
Bojiště u Ledče nad Sázavou
Obec leţící jiţně od Ledče nad Sázavou. Dne 25. dubna roku 1142 zde porazila moravská kníţata českého kníţete Vladislava II., přesto jednota státu zůstala zachována. V roce 1420 zde napadla výzvědná Zikmundova hlídka pokojné husitské shromáţdění. Díky pomoci kutnohorských havířů, kteří zde pálili dřevěné uhlí, husité zvítězili. V obci stojí kostel sv.Vojtěcha postaveného v polovině 16. století, jeţ byl obnoven roku 1768, restaurován byl v roce 1917.
Chřenovický hrad
Zbytky původně stráţního hradu Chřenovice (dříve téţ Křenovice) se tyčí na skalním ostrohu při soutoku říčky Jestřebnice se Sázavou. Přesné záznamy o zaloţení hradu chybí, ale pravděpodobně byl vystavěn před r. 1289, a to Lévou z Janovic, který se v Chřenovicích připomíná v letech 1289–1318. Na hradě poté sídlil rytířský rod z Chřenovic, jehoţ nejznámějším představitelem byl Milota z Chřenovic zvolený v r. 1421 na čáslavském husitském sněmu do zemské vlády. Z dalších majitelů je znám kutnohorský měšťan Kunrát Náz, jenţ hrad koupil roku 1474. Posledními majiteli Chřenovic se stali pánové z Říčan, kteří hrad připojili k ledečskému panství. Od r. 1545 se hrad prvně uvádí jako pustý a od té doby postupně chátral aţ do dnešní podoby. Vede k němu červená turistická značka. Z původního hradu se zachovala 20 metrová válcová věţ s 2,5 metry silnými zdmi a zbytky opevnění.
2. Den 3.7.2011 Chřenovice – Jizbic
Vodní nádrţ Švihov (Ţelivka)
Výstavba začala v roce 1965 a byla dokončena roku 1975, zkušební odběry vody však začaly roku 1972. Přehrada je vybudována v říčním kilometru 4,29, nad soutokem Ţelivky se Sázavou. Přímá zemní hráz dosahuje výšky 58 metrů, délka koruny hráze činí 860 m. Vodní nádrţí byla zatopena například vesnice Švihov a převáţná část bývalého městečka Zahrádka.
Velký Blaník
Velký Blaník je nejvyšší ze čtyř vrchů vyčnívajících nad okolní mírně zvlněnou krajinu dosahuje výšky 638m. V roce 1940 byla na jeho vrcholu postavena Klubem Českých Turistů dřevěná rozhledna o výšce 32m z níţ je moţné přehlédnout široké okolí Podblanicka.
Nachází se asi 10 kilometrů jiţně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Je opředen pověstmi o blanických rytířich. V těţkých chvílích české historie byl symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. Jméno Blaník je moţná odvozeno od keltského Blaniak.
Velký Blaník byl osídlen jiţ před začátkem našeho letopočtu. V 5.století př.n.l. v době halštatské zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami mohutných kamenných valů jejichţ zbytky jsou dodnes patrné okolo vrcholu, později tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad. Rokem 1404 se datuje počátek poutí na horu. Jednou ze současných tradic místních obyvatel je silvestrovský výstup na horu. V letech 1868–1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo. Odsud byl vylomen v roce 1868 i jeden ze základních kamenů Národního divadla (rozměry cca 125 × 97 × 57 cm, hmotnost 1750 kg).
Malý Blaník
Na vrcholu se nalézají zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt husity roku 1420. Zbytky hradu byly odkryty archeologem Pavlem Radoměřským v lesnatém svahu nad obcí Býkovice v roce 1961[3]. Na Malém Blaníku (dříve Holý vrch) se
nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753 (poutě se zde konaly ovšem jiţ v první polovině 16. století), zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II.. Půdorys kaple tvoří osmiúhelník komponovaný do elipsy s přiléhající sakristii na severovýchodě, pod níţ bývala jeskyně s poustevníkem. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk starý cca 160 let, kterému se říká „Mnich“.
3. Den 4.7.2011 Jizbice – Kardašova Řečice
Zámek Červená Lhota
Jednou z nejromantičtěji poloţených památek v Čechách je jihočeský vodní zámek Červená Lhota. Vyrůstá na skále, která se přehrazením údolí a vzedmutím vodní hladiny stala malým ostrůvkem. Zemanskou tvrz koupil roku 1530 Jan Kába z Rybňan a brzy na to ji přestavěl na renesanční zámek. Červená Lhota drţí prim v počtu pohádek a filmů zde natočených. Snad nejznámější z nich byla Zlatovláska z roku 1973 s Jorgou Kotrbovou v titulní roli a Petrem Štěpánkem coby Jiříkem. Z dalších pak jmenujme například pohádky O zatoulané princezně, O kráse a štěstí, čí Princezna na hrášku.
Chýnovské jeskyně
Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie.
Choustník u Tábora
Gotický hrad byl zaloţen ve druhé polovině 13.stol. Benešem z Chýnova, synem Hroznaty z Poděbrad. Hrad byl v roce 1322 prodán Roţmberkům pro správu táborské oblasti. Za třicetileté války byl však hrad pobořen, aby nemohl být zneuţit nepřítelem. V roce 1926 získal zříceninu Klub československých turistů a tzv. Velkou věţ upravil na rozhlednu. Zároveň byla provedena rekonstrukce a zakonzervování zbylé části hradu. Rekonstrukce byly prováděny i v 80. a 90. letech 20.stol.
Velká Holná
Velká Holná (známá také pod názvem Holná) je devátý největší rybník v Jihočeském kraji a dvanáctý v celé České republice. Rybník byl vybudován ve 14. století a později v 16. století byl rozšířen a zpevněn Jakubem Krčínem. Z jeho doby prý pocházejí i duby na hrázi. Na jiţní straně hráze je památný strom - buk
lesní s obvodem kmene 4,7 a výšky 30 metrů. Je starý přibliţně 150 let. Ve střední části rybníka se nachází ostrov Naxos s přírodní biosférickou rezervací.
4. Den 5.7.2011 Kardašova Řečice – Třeboň
Roţmberk
Roţmberk je rozlohou největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice. Nachází se v okrese Jindřichův Hradec přibliţně 6 km severně od Třeboně. Hráz Roţmberka převyšuje svými rozměry hráze jiných velkých rybníků v Evropě. Má délku 2 355 m. V nejširším místě má v patě hráze šíři 55 aţ 60 m, v koruně hráze aţ 12 m. Výška hráze je 12 m, hloubka vody u hráze průměrně 6,5 m. Niveleta hráze kolísá od 429,4 m n. m. po 432,1 m n. m.
CHKO Třeboňsko
Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla zaloţena v roce 1979. Má rozlohu 700 km2 a rozkládá se v jiţních Čechách, především v okrese Jindřichův Hradec. Jedná se o příklad ochrany kulturní krajiny výrazně pozměněné člověkem, která má přesto významnou ochranářskou hodnotu. To dokazuje i fakt, ţe jiţ v roce 1978 bylo celé území vyhlášeno biosférickou rezervací. Třeboňsko je také ptačí oblastí a významným ptačím územím.
Hrobka Schwarzenbergů
Hrobka se nachází nedaleko Třeboně, asi 1 km od třeboňského zámku v anglickém parku při jihovýchodní straně rybníka Svět. O stavbu se zaslouţili především Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manţelkou kněţnou Eleonorou. Novogotická stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníků je dvoupodlaţní. Prostor kaple, zasvěcené Boţskému Vykupiteli, byl vyzdoben oltářem, který zhotovil sochař Josef Pokorný z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Zvláštností hroby je oltář, který je i v kryptě situován na jih.
V hrobce je umístěno 26 rakví. Těla jsou nabalzamovaná a uloţena v dvouplášťových rakvích. Kaţdý z členů rodu skrývá zajímavý ţivotní příběh. Schwarzenberkové většinou umírali na nemoci, jako byl záškrt, zápal plic či tragická úmrtí.
5. Den 6.7.2011 Třeboň – Bezděčín
Česká Kanada
Oblast České Kanady leţí na jihu České republiky, při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunţaku (jehoţ úpatím se vine úzkokolejka z roku 1897) a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Systematické dějiny oblasti se začaly psát aţ ve 12. století, kdy se dostala do majetku Vítkovců, kteří s postupnou kolonizací začali. První hrady s městečky kolem nich vznikaly ve 13. a 14. století. Tehdy do tohoto kraje, nejjiţněší části Českomoravské vysočiny, pokryté hlubokým pomezním hvozdem, pronikají první stálí osídlenci s cílem zemědělsky kolonizovat krajinu a čerpat nerostné bohatství (zejm. stříbro). Od jihozápadu pronikají Rakušané, kteří postavili v Pomezí hrad a kostel, zakládající německé osady ve směru severním (na horském hřbetu jdoucím od Vysokého kamene u Kunţaku) a ve směru jihovýchodním (směrem ke Slavonicím). Současně postupuje český kolonizační proud západně od Moravské Dyje zakládající osady české. Oporou moci pánů z Růţe a významným střediskem se stává Jindřichův Hradec a dále Slavonice, Nová Bystřice, Kunţak a Strmilov.
Hrad Janštejn
Počátky hradu Janštejna jsou pro nedostatek pramenů nejasné. Jisté je, ţe vznikl kolem r. 1315, kdyţ se počalo tvořit počátecké panství, původně náleţející k Moravě. Štepán z Březnice prodal v r. 1358 Janštejn s městečkem Počátkami a s jiným zboţím markraběti Janovi. Markrabě Jošt udělil toto zboţí lénem Ondřeji z Meziříčí, jehoţ dědici Jan a Jaroslav, synové Jana z Meziříčí, prodali v r. 1383 hrad Janštejn, Novou Ves, Panské Dubenky, díl Jihlávky a dvůr pod hradem Jindřichu z Hradce. Hrad byl patrně rozbořen za husitských válek, kdy v okolí zanikla řada vesnic a osad. Nedaleko Janštejna, u Horních Dubenek, porazil 7. listopadu 1423 Menhard z Hradce oddíl táborského vojska vedený Janem Hvězdou z Vícemilic. V místech, kde se bojovalo, se dodnes nacházejí zbraně a podkovy. Skrovné zbytky hradu, dolní část okrouhlé věţe a pozůstatek hradby, jsou v odlehlé lesnaté krajině u Horních Dubenek.
Nová Bystřice
Nová Bystřice (německy Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné ţeleznice z Jindřichova Hradce (trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD). Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nejznámější místem Jindřichohradecké úzkokolejky je lesní zastávka Kaproun. Pamětní deska připomíná, ţe tu byl uprostřed temného hvozdu v noci 29. června 1900 vyloučen z přepravy jako černý pasaţér český velikán Jára Cimrman. U příleţitosti 30. výročí Cimrmanova nedobrovolného výsadku pak byla na tomto památném místě zřízena zastávka Kaproun. Pod lampou z dob rakouského mocnářství najdete
"vrcholovou knihu", plnou zápisů nadšených návštěvníků. Jára Cimrman totiţ hrozil za odjíţdějící soupravou slovy: "No, to je vrchol!"
6. Den 7.7.2011 Bezděčín – Vojnův Městec
Batelov
Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách bývalé česko-moravské zemské hranice, rozkládající se asi 18 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. První zmínka o Batelovu je ze 13. století, v roce 1279 je o něm první písemná zmínka jako o vsi. Dominanty Batelova tvoří pozdně renesanční zámek ze 17. století postavený na místě středověké tvrze a barokní kostel Petra a Pavla na náměstí. Zachovalé domy ţidovského ghetta doplňují ráz města. Za zmínku stojí téţ kostel svatého Petra a Pavla, kaple svaté Barbory nacházející na hřbitově, památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu a jeden z nejmodernějších vepřínů v ČR.
Rudný (Šacberk)
Kopec o výšce 615m, který se nedá přehlédnout na sever od Jihlavy. Na vrcholku stávala kamenná rozhledna, ze které zůstalo torzo. Snahám o její obnovu brání sousední moderní telekomunikační věţ, kde by docházelo k
omezování signálu. Na severní straně kopce byla v minulých letech obnovena lyţařská sjezdovka s dosněţováním a zázemím. Kolem kopce je rozseto spousta památek na historické dolování stříbra. Přes jednotlivé objekty prochází naučná stezka.
