Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Články o historii » (2.) Válečná kronika: Černý trh

(2.) Válečná kronika: Černý trh

4.5.2005, Jiří Marek

Kde pracovali místní občané za války? Co se vyrábělo v sále hostince u Němečků? Kolik stálo kilo hovězího? Kdo z místních obyvatel byl za druhé světové války vězněn? Kdo zastával post starosty obce? Tak také na tyto otázky najdete odpověď v druhém dílu přepisu válečného příběhu obce, který zaznamenal učitel a kronikář František Uher do obecní kroniky v roce 1946.

Stránky 94 - 113.

Pracovní poměry, válečný průmysl

V obci byly v provozu dvě tkalcovny (fa.Bukovský a synové a K.Staštíková). Během okupace byla zařízena také válečná výroba v sále hostince pí.Polákové (u Němečků), kde se vyráběly součástky k anténám a pro rozhlasový průmysl, avšak také výrobky z celofánu a papíru, tašky apod. Vedoucím tohoto podniku byl Vladimír Brtek. U Radostína se započalo s dobýváním rašeliny ve velkém množství, byli tam zaměstnáni také dělníci z naší obce. Rašelina byla auty odvážena na nádraží do Žďírce. Ostatní dělníci pracovali ve zbrojovce J.Janáček, Staré Ransko, u fa.Pujman, Nové Ransko, Vladimír Štill a Binko v Krucemburku. Mnoho dělníků bylo přiděleno také k pracem v lesích, z nichž bylo odváženo spousta dříví bez ohledu na to, že tím jsou naše lesy ničeny. Starší lidé, ženy i děti pracovali po domácku, vyráběli síťované záclony a pokrývky, které byly velmi placeny.

Nucené práce

Po obsazení našich zemí Němci počali lákat naše dělníky na práce ve zbrojním průmyslu do Německa. Byly to otrocké práce, na něž byli verbováni naši lidé nejdříve dobrovolně, později nuceně. Byly zřízeny pracovní úřady, které vydávaly pracovní knížky, vedly registraci osob prací povinných atd. Nenastoupení práce podle výměru pracovního úřadu bylo trestáno jako zločin. Pracovní povinnost se vztahovala i na ženy s dětmi.

Také řada místních občanů zlákána větším výdělkem odešla pracovati jako dělníci dobrovolně do Německa. Jakmile však byly práce ve válečném průmyslu nařízeny, nastalo sabotování i v tomto oboru. Někteří občané se vyhýbali tomuto pracovnímu nasazení tím, že utíkali z práce a ukrývali se doma, u příbuzných, atd.

Aby bylo získáno co největší množství pracovních sil, nastalo také nucené zavírání některých živností.

Sociální poměry, černý obchod

Vzhledem k tomu, že příděl potravin na lístky zdaleka nestačil, vzmáhal se černý obchod. Mzdy a platy nestačily cenám, které byly žádány na černém trhu. Protože dělníci a zaměstnanci soukromí i veřejní, pokud neměli jiné příjmy, si nemohli koupiti potraviny a jiné důležité věci pro nedostatek finančních prostředků, vznikl obchod výměnný. Těmto vysokým cenám se bohužel brzy přizpůsobila velká část místních rolníků, kteří později raději v místě ani nic neprodávali a za keťaské ceny potraviny prodávali šmelinářům, kteří jimi opět šmelinařili dále. Totéž bylo dosti častým zjevem také v ostatním hospodářském životě.

Bylo však i dosti těch, kteří pomáhali překonávati tuto zlou dobu a žádali za své výrobky, ponejvíce potraviny, nikoli snad jen ceny úředně vyhlášené nebo přiměřeně zvýšené. Protože příděly byly stále menší a menší musili mnozí lidé vyměňovati potraviny za šatstvo, obuv i prádlo, ač je sami nutně potřebovali.

Ceny  hlavních životních potřeb stoupaly na černém trhu v posledním údobí války přibližně takto: 1 kg vepřového masa 400-600 i více korun; 1 kg hovězího masa 250-400 K; 1 kg vepřového sádla 600-1000 K; 1 kg másla 600-1000 K; 1 kg mouky 30-40 K; 1 l mléka 10-15 K; 1 q pšenice 1500-3000 K; 1 vejce 10-15 K; 1 cigareta 10-20 K.

Podobné byly i ceny textilií, obuvi atd. Mnoho lidí během války zbohatlo, ačkoli před válkou byli nemajetní. Tito lidé se měli ve válce dobře, všeho měli dostatek a o národní neštěstí se zpravidla ani nezajímali. Majetek těchto občanů získaný za války představoval statisíce a miliony. Že jich nemohli nabýti normální odměnou za svoji práci, je jisté. V důsledku znehodnocení naší měny se vzmáhala inflace, ke konci války se za peníze již téměř nic nedostalo a každý žádal za své zboží jen protihodnotu.

Persekuce

V průběhu války vzrůstala také persekuce obyvatelstva. Činnost tělocvičné jednoty „Sokol“ byla rozpuštěním „Sokola“ zastavena, nastalo pronásledování, zatýkání a věznění osob okupantům nepohodlných. Nejhorší persekuce byly v řadách inteligence a dělnických vrstev občanstva. Řada lidí byla pronásledována a vězněna také pro vyhýbání se otrocké práci v rámci totálního nasazení pro německý zbrojní průmysl. Pro komunistickou činnost byli zatčení: Čeněk Zvolánek, strojní zámečník, č.p.142, který byl v německých koncentračních táborech až do konce války (4 a 1/2 roku) a František Kubát, tkadlec, č.p.158, který byl po tříletém věznění z vězení propuštěn. Jako spolupracovníci partyzánů byli později zatčení a 3 měsíce vězněni Jan a Růžena Balkovi a Karel Němec, nadlesní.

Kulturní život v obci

Kulturní život v obci téměř ustal. Předsedou místní osvětové komise byl jmenován Jan Bukovský, st., který byl ustanoven též velitelem civilní protiletecké ochrany. Němci a Moravec sice nařizovali konání přednášek i ostatní kulturní činnost, avšak žádný z vlastenecky smýšlejících občanů se jí nepropůjčil. Než sloužiti Němcům a šířiti jejich propagandu, bylo lepší nepodnikati nic. V obci byl vytvořen sportovní klub, který si pořídil fotbalové hřiště. Jeho činnost se omezila na zápasy v kopané. Bylo sehráno několik divadelních her, většinou za řízení p.J.Bukovského, ml.

Správa obce

Starostou obce zůstal po celou válku dřívější starosta obce Josef Cimpl. Obecním strážníkem byl na počátku války Puchýř, později Jaroslav Lopour. Agenda obecní, zvláště vyživovací a zásobovací se rozrostla do té míry, že bylo potřeba většího počtu pracovníků k jejímu zvládnutí. Proto starostovi obce pomáhali členové učitelského sboru, dále Rudolf Burda, štábní strážmistr četnictva ve výslužbě, František Šabaka, řídící učitel ve výslužbě, František Šmejkal, štábní strážmistr četnictva ve výslužbě, Jan Polívka, ml., i někteří jiní občané z příslušných komisí. (pokračování... "K říšské myšlence")

Publicita

MMR ČR
EU
Elektronický digitální povodňový plán
podpořil Karaj Vysočina
Sdružení obcí Vysočiny

Webkamera

webkamera Vojnův Městec

Počasí

aktuální teplota
15.0°C - 10:30:02 - 5.6.2020

Novinky e-mailem