Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Články o historii » (4.) Válečná kronika: „Městec kontrolovali němci z Karlova“

(4.) Válečná kronika: „Městec kontrolovali němci z Karlova“

4.5.2005, Jiří Marek

Na Nové Huti se koncem války v přestřelce střetly dva partyzánské oddíly. Jeden ruský partyzán zaplatil toto nedorozumění životem. Ale proč vůbec k přestřelce došlo? Tak na tuto otázku zcela určitě naleznete odpověď ve čtvrtém pokračování přepisu válečného příběhu obce, který do obecní kroniky zaznamenal František Uher.

Stránky 94 - 113.

Vliv válečných událostí na náladu občanstva

Průběh válečných událostí se projevoval velmi citlivě i v chování místního obyvatelstva. Dne 16.března 1939 podepsal Hitler na pražském hradě výnos o zřízení tzv. protektorátu Čechy a Morava. Češi ztratili veškerá práva. V září 1939 však se z konfliktu mezi Polskem a Německem, Němci vyvolaném, vyvinula válka, která se rozrostla v druhou válku světovou. Uvědomělí občané v obci si přáli tuto válku, třebaže s určitostí mohli předpokládati hrůzy a strádání, která každá válka přináší. Tato válka však pro nás znamenal znovunabytí ztracené svobody. Nastává řada vítězných tažení německé armády. Avšak ani tato četná vítězství nezlomila duch občanů. Přišla porážka německých armád u Stalingradu, vstup USA do války a nezadržitelný počátek konce německého a italského fašismu a nacionalismu. V této době se počalo organizovat a rozrůstat odbojové hnutí proti okupantům i na českém venkově, na Českomoravské vysočině i v samotném Vojnově Městci.

Účast Městce Vojnova v partyzánském hnutí a boji

V šesti letech druhé světové války, v údobí tvrdého boje s nacismem v podzemí, hrál význačnou úlohu český venkov. Začlenil se do boje proti brutálním uchvatitelům, a ani v době největších úspěchů našich nepřátel nezakolísal. Tohoto drobného boje v posledním údobí války i aktivního odporu proti našim uchvatitelům se ve značném měřítku zúčastnilo i obyvatelstvo Vojnova Městce.

Byl organizován poslech zahraničního rozhlasu z Moskvy a z Londýna na různých místech obce a obsah relací byl sdělován dále mezi občanstvo, čímž byly živena naděje a víra ve vítězství i v dobách největších německých úspěchů. Ani výstraha, že naslouchání zahraničnímu rozhlasu je trestáno i smrtí, nic nepomáhala.

Obecní úřad i se starostou obce sabotovali ve velkém měřítku veškerá německá nařízení, z nichž bylo patrno, že mají sloužiti k prospěchu a zájmům německých úřadů. Dodávky byly minimální, za to však v době partyzánského hnutí byly uvolňovány potraviny, vepřový dobytek a mnohé jiné k tomuto účelu. Nasazování místních občanů na práci do Německa i do válečného průmyslu v českých zemích bylo v mnoha případech bržděno zásahem obecního úřadu a četnické stanice.

Počínání místních občanů a jejich postoj k okupantům byl kontrolován Němci z blízké obce Karlova, německy nazvané Libinsdorf. Bohužel, byli i v obci někteří nespolehliví občané, na které bylo nutno dávati bedlivý pozor a před nimiž bylo třeba opatrnosti. Jejich, většinou anonymní udání, byla několikráte zneškodněna poštovním revidentem Jaroslavem Benešem. Přesto však došlo v obci k několika zatčením. Vyvrcholení odporu proti okupantům však nastalo na podzim, v zimě a na jaře r.1944 a 1945. Počátkem měsíce listopadu v roce 1944 usídlily se v našich lesích a později i v obci samé skupiny partyzánů, které stále rostly počtem a vyžadovaly stále větší a větší spolupráce a pomoci místního obyvatelstva. Začalo údobí partyzánských sabotáží, bojů a potyček proti nepříteli, který ač všude porážen, přece jen seč mu síly stačily se snažil toto hnutí potříti. Tím nastala doba partyzánského boje, jehož účastníkem byl i Vojnův Městec.

Podpora partyzánského boje

V prvních listopadových dnech roku 1944 navštívili partyzáni obvod místní obce a zřídili si přechodný úkryt v lese za osadou Nová Huť, která se dala se všemi svými obyvateli i s vedoucím lesní správy nadlesním Karlem Němcem a lesním personálem cele do partyzánských služeb. Partyzáni používali obydlí téměř všech obyvatelů zmíněné osady a byli občas ubytování také na různých místech v samotném Vojnově Městci. Byly jim místními občany poskytovány důležité informace o úmyslech Němců, obstaráváno ubytování, poskytovány potraviny, součásti oděvu, zbraně, střelivo atd.

V této době se o činnosti a sídle partyzánů na Nové Huti dovědělo gestapo a vykonalo řadu prohlídek a obklíčení. Chtěli zmásti místní obyvatelstvo tím, že se za partyzány počali vydávati příslušníci armády zrádného generála Vlasova, který se zaprodal Němcům, kteří sídlili v blízkém Krucemburku. Nedorozumění, které z toho vzniklo, zaplatil jeden z partyzánů životem. Dvě partyzánské skupiny se sešly na Nové Huti a nevěříce si navzájem zahájily palbu. Byl zasažen sovětský partyzán Ivan (další jméno neznámé), který byl v blízkosti osady pohřben v lese. (pokračování Gestapo si přijelo pro Balkovi a Němce)