Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Články o historii » (5.) Válečná kronika: „Gestapo si přijelo pro Balkovi a Němce“

(5.) Válečná kronika: „Gestapo si přijelo pro Balkovi a Němce“

4.5.2005, Jiří Marek

V obecní kronice je vepsán seznam místních obyvatel, kteří koncem druhé světové války podporovali partyzány, a dále seznam lidí, kteří se stali členy ilegálního výboru obce. Oba seznamy do kroniky zapsal kronikář František Uher a jsou součástí tohoto pátého přepisu válečného příběhu obce.

Stránky 94 - 113.

Zatýkání spolupracovníků partyzánů

Z Nové Huti a z lesů kolem ní se šířili partyzáni do Vojnova Městce a do Krucemburku, kde hlavním jejich domovem byla hospodářská usedlost rolníka Šešulky. V lednu 1945 však bylo místo jejich občasného pobytu prozrazeno, nastalo zatýkání gestapem v Krucemburku a ve Vojnově Městci. Obě obce byly před rozedněním obklíčeny a na 30 občanů odvlečeno do koncentračního tábora v Terezíně. Z místních občanů byl zatčen nadlesní Karel Němec a manželé Jan a Růžena Balkovi, v jejich hospodářském stavení byli partyzáni často jako doma. Žádný ze zatčených však při nelidských výsleších ničeho neprozradil a všichni, mimo řadu krucemburských občanů, kteří byli utýráni, se po osvobození navrátila domů.

Občané z Vojnova Městce a z Nové Huti pokračovali však dále v podporování partyzánů, protože se toto hnutí právě v této době velmi rozšířilo. V dubnu 1945 bylo vysazeno několik parašutistů, kteří měli býti převedeni k partyzánům komisaře Tůmy na Račín. Jeden z těchto parašutistů však nalezen nebyl a bylo po něm usilovně pátráno. V té době byl Němci, kteří se o věci dověděli, nastrčen zrádce, který měl gestapo přivésti na stopu spolupracovníků partyzánů. Léčka byla včas prohlédnuta a nebezpečí zažehnáno.

V podzemním hutí a s partyzány spolupracovali z místních tito občané: Balek Jan, rolník, Balková Růžena, žena rolníka, Rudolf Burda, št.strážm., Hendl Gustav, rolník, Cimpl Josef, starosta obce, Hromádka Ludvík, rolník, Puk Frant., úředník, Fiala František, vrchní strážm.čet., Uher František, odborný učitel, Pacholík Antonín, řídící učitel, Beneš Jaroslav, pošt.resident, Hovorka Karel, št.strážm., Koumar Stanislav, kovář, Polívka Jan, obchodník.

Z osady Nová Huť: Němec Karel, nadlesní, Mucha Jan, lesní hajný, Mucha Jan, ml., lesní praktikant, Polívka Josef, dělník, Dobiáš Karel, dělník, Pálka Václav, rolník, Cempírek Václav, rolník, Dospěl Jaroslav, rolník, Král Antonín, dělník, Jun Jan, dělník, Jun Josef, dělník, Dufek Josef, dělník, Král Josef, dělník.

Takto místní obyvatelstvem podporovaní partyzáni podnikali proti Němcům sabotážní akce, rozrušovali dopravu přerušováním tratí, zastavovali tovární výrobu, vypouštěli líh v lihovarech, trestali zrádce a kde mohli Němce zneklidňovali a poškozovali až do doby prvních dnů květnových, které přinesly těžce zkoušené naší vlasti tak toužebně očekávané osvobození.

Vojnův Městec v odboji ve dnech 5.-9.května 1945

5.května

Sobota 5.května 1945, která byla prvním dnem povstání za vedení Prahy, byla také prvním dnem místního povstání. Již v ranních hodinách přicházely na poštovní úřad telefonické zprávy o tom, že Praha tone v národních barvách, v Havlíčkově (tehdy ještě Německém) Brodě že jsou také vyvěšeny prapory, také Chotěboř prý podobně jako sousední Žďár prožívá první den převratu. Je-li již kapitulace německé armády nebo z jakého podnětu se toto vše děje se nebylo možno dověděti. Nemusilo se však dlouho čekat. V poledních hodinách se ozval pražský rozhlas a v něm bylo naléhavě žádáno o pomoc a rychlou mobilizaci k revolučnímu boji. Praha povstala, i my na venkově jsme musili pomoci.

Celková situace byla přibližně tato: část místních občanů spolupracovala s partyzány, z jichž podnětu byl již dříve v obci vytvořen ilegální národní výbor, jehož úkolem bylo připravovati vše na očekávaný převrat. Členy tohoto ilegálního výboru byli tito občané: Rudolf Burda, št.strážm.četn., Ludvík Hromádka, rolník, Gustav Hendl, rolník, Antonín Pacholík, řídící učitel, Cimpl Josef, starosta obce, Uher František, odborný učitel, Puk František, úředník, Kubát František, tkadlec.

Blízký Krucemburk měl německou vojenskou posádku (asi 200 mužů), asi 40 příslušníků zrádné armády generála Vlasova, kterým velel gestapák Rippl. Místní četnická stanice byla obsazena šesti německými četníky velmi dobře ozbrojenými, z nichž nejnebezpečnější byl jejich velitel Schwenk. Čeští četníci byli na stanici přiděleni čtyři a sice: vrchní strážmistr Pekárek, št.str.Hovorka, strážmistr Jaterka a Celba.

Brzy po poledni dne 5.května 1945 obdrželi němečtí četníci rozkaz k odcestování do Žďáru. Protože místní občané byli rozhodnuti zmocniti se stůj co stůj jejich zbraní, mělo jim býti v jejich odchodu zabráněno. To se stalo odpoledne téhož dne. Zbraně byly vydány a odzbrojení němečtí četníci byli internováni v dolní opevněné místnosti četnické stanice. Celkem bylo ukořistěno: 1 samopal, 10 pušek, 10 pistolí, 18 kusů granátů. Zbraněmi takto ukořistěnými byli ozbrojeni místní občané, většinou bývalí vojáci, z nichž byly vytvořeny ozbrojené stráže, které byly umístěny na důležitých místech na obvodu obce, zejména při státní silnici.

Tyto hlídky zadržely k večeru nákladní auto a traktor s dvěma vlečnými vozy. Vozidla byla obsazena německými vojáky, jimž velel nadporučík. Všichni byli odzbrojeni a internováni nejdříve ve školní budově, později v domku pana Urbana na obvodu obce. Zbraně byly přiděleny dalším občanům nebo poslány veliteli partyzánské brigády M.J.Husa Tůmovi do Račína. V budově obecné školy byla uskladněna munice, ukořistěné věci a zřízena úřadovna prozatímního národního výboru. Na 50 osob dělalo záseky kácením lesních stromů přes státní silnici Žďár – Vojnův Městec.

6.května

Příštího dne 6.května ráno vyjela ze Žďáru silná kolona německých nákladních aut, plně obsazených, která překážky odklízela, což se jí podařilo úplně až k večeru téhož dne, kdy pronikla do Vojnova Městce a osvobodila německé četník, po nichž pátrala. S osvobozenými četníky odjeli vojáci směrem na Krucemburk. (dokončení "Osvobození")