Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Články o historii » Starosta, který sázel stromy

Starosta, který sázel stromy

1.1.2004, Jiří Marek

Kdybyste chtěli fotografovat obec Vojnův Městec ze stejných míst, ze kterých první mistři obrázků lapali světlo do svých dřevěných bedýnek, byli byste zklamáni. Fotografie by se vůbec nepodobaly téměř sto let starým předlohám. Všude by vám pohled na obec zakrývaly stromy a keře. Tam, kde na zažloutlých obrázcích jsou holé pastviny bez jediného stromu, stojí dnes lesy.

Smutná krajina
Když učitel Šabaka přijel do Vojnova Městce koncem dvacátých let dvacátého století z pardubické roviny, popsal krajinu v obci a okolí: „Vpravo zvedá se hradba Žďárských hor nad městečkem, které odtud až k řece Chrudimce tvoří horský masiv, v němž se nejvyšší vrcholky těchto hor vypínají. Nad městečkem jest výšina, zvaná Pěničkův kopec. Výše pak jest Suchý kopec. Dávné lesy jsou tu vykáceny a vysočina ponechána nezalesněnou, pročež má pustý, smutný vzhled. Vlevo je vysočina též holá.“

Šabakova slova potvrzují dochované dobové fotografie. Při pohledu z kopce nad Příhonem, se táhne krajina bez stromů přes Pěničkův kopec, až daleko za Suché kopce. V obraze krajiny však nescházejí jen stromy: „Též obyčejné křoviny tu chybí, proto jest okolí městečka smutné. Ovocné stromoví jest tu vzácností…,“ popisoval dále Šabaka.

Na návrat zeleně do obce a okolí měly výrazný vliv události podzimu roku 1923. V neděli 16.září se konaly v budově městecké školy volby do obecního zastupitelstva. Z pěti kandidujících stran ve volbách neuspěli pouze živnostníci a v zastupitelstvu nezískali ani jeden mandát. Největší přízni se naopak těšili lidovci, 205 hlasů, a sociální demokraté, 184 hlasů  (Obě strany získaly po šesti mandátech; 4 mandáty ještě přepadly národním demokratům, 2 komunistům). A právě z řad vojnoměsteckých sociálních demokratů zvolila obecní rada 11.ledna 1924 starostou obce Josefa Cimpla, který stromů pusté krajině vrátil zelený příkrov.

Zelený návrat
Obec měla na začátku starostování Cimpla velkou výměru pozemků méněcenných, na nichž ovšem nebyl ani kousek lesa. Mezi tyto pozemky především patřily stráně a pastviny, které nebyly vhodné pro zemědělské využití.

„Já již jako malý hoch, když jsem na těchto pozemcích pásával, myslíval jsem si, jak by to bylo pěkné, kdyby byly pastviny tyto zalesněny. Když nastoupil jsem v roce 1924 jako starosta obce, bylo mou první myšlenkou přikročiti ku zalesnění těchto obecních, většinou neplodných pozemků,“ vyznal ve později ve svých pamětech do obecní kroniky Cimpl. V prvním roce úřadování se starosta Cimpl přičinil o zasetí parcely (č.kat.319) na Suchém kopci lesním semenem. První počin následovalo ještě v tomto roce zalesnění i ostatních parcel Suchých kopců.

V roce 1925 a dalších letech se začalo zalesňovat velké území v části obce V Občinách. Na základě žádosti adresované Zalesňovacímu spolku pro Českomoravskou vysočinu, který sídlil v Německém Brodě, obdržela obec 10.000 tříletých smrkových sazenic. Obec navíc zakoupila 3.000 kusů borových sazenic, 700 kusů dubových a 100 kusů olší. Plných 600 kusů červených dubů daroval obci Bohumír Poláček z Vojnova Městce. Méně hojně se sázel buk, modřín či bříza.

Zakládání lesů se účastnily také děti zdejší školy s učiteli. Ovšem ne všem v obci se zalesňování líbilo: „Lesniště (pozn.V Občinách) bylo ohraženo ostnatým drátem ze strany, kde se rozkládala pastvina. Jak některým občanům založení lesa překáželo vidno z toho, že ostnatý drát byl jednou v noci sekerou přesekán, leč obec nechala jej spraviti a zavedeno přísné vyšetřování viníka.“ Stromy se sázely i přímo v obci: „Po obci vysázeno stromořadí a sice od čísla popisného 148 až k číslu 203. Dále kolem rybníka zvaného Polívkového vysázeno rovněž několik řad stromů. Sázeny byly duby, jasany a lípy.“

Zalesňování se neomezilo pouze na pozemky ve vlastnictví obce. Lesy vysazovali i soukromé osoby. V několika případech došlo k odkoupení pozemků obcí od vlastníků, jak je to zaznamenáno i v kronice obce: „Koupen pozemek V Dolcích, stráň od Jana Procházky ve výměře sedmi měr stráně a dvou měr luk. Stráň byla zalesněna celá a nyní (pozn.1935) jest tam již pěkná mladina. Dále zakoupeno bylo od manželů Františka a Emilie Veselských lesniště Březina ve výměře pěti měr a zalesněno. Zalesnění provedeno setím semene do stružek. V lese rovněž míchaná sadba.“

Prosba nám
Za deset let (do roku 1935) obec zalesnila celkem téměř 9 ha pozemků, tehdejších “44 měr“ lesa, v částech katastru obce: V Občinách, Dolcích, Za Březinou, Suché kopce, Kačín. Josef Cimpl v obecní kronice k těmto tehdy rodícím se lesům připsal prosbu následujícím a tedy i našim generacím: „V přítomné době užitku ještě z těchto lesů není, ale již nyní zalesněné plochy velice pěkně vypadají a pěkné mladiny bujně rostoucí oku lahodí. Užitků ponesou v létech budoucích a mám vřelou prosbu, aby v budoucnu byla vždy těmto lesům věnována patřičná péče.“

Publicita

MMR ČR
EU
Elektronický digitální povodňový plán
podpořil Karaj Vysočina
Sdružení obcí Vysočiny

Webkamera

webkamera Vojnův Městec

Počasí

aktuální teplota
16.0°C - 11:40:02 - 5.6.2020

Novinky e-mailem