Historie

Stručná historie obce

Vojnův Městec náleží k nejstarším osadám českým, které vznikly na pomezí Čech a Moravy v první vlně kolonizace zdejších hvozdů. Žďárský cisterciácký klášter je označován za zakladatele tehdejší osady, a také první dochovaná zmínka - již z roku 1293 - souvisí právě s klášterem, který velkou mírou i nadále ovlivňoval podobu obce v běhu staletí.

Podoba náměstí kolem roku 1930

Název obce se vyvíjel současně s rozšiřováním a rozvojem osady. V první polovině 14. století se osada Heinrichsdorf (Jindřichova ves) jmenovala podle svého majitele Jindřicha z Lichteburga. Kolem roku 1357 už nenajdete na historických mapách ves, ale městečko Münprech (v latinských textech Munchspelk, Muensperch). Tehdy na městečko povýšenou ves získal do dědičného nájmu Vojna ze Štětína a k dnešní podobě názvu obce nebylo daleko. Ve třicátých letech 15. století získala obec svůj přívlastek „Vojnův“ od posledního majitele rodu Jana Vojny ze Štětí (později z Městce).

Jan Vojna patřil v 15. století k posledním uživatelům městecké tvrze. Ta vznikla pravděpodobně na ochranu „Libické stezky“ již v 10.  století, i když tento fakt nelze doložit. Historikové se přiklánějí spíše k “trase“ vedoucí výše přes dnešní obec Radostín. Každopádně stezka v okolí procházela. Ze Žďáru na Moravě, přes Polničku, Radostín? a údolím Doubravky k Libici. Do dnešních dnů se tvrz nedochovala. Do dějin obce se zapsaly výrazně války. V roce 1643 to byli Švédové, kteří vtrhli do kraje. Napoleonovým vojákům v roce 1805 se musel Vojnův Městec vyplatit 500 zlatých. Své oběti si vzaly světové války ve dvacátém století, o čemž svědčí památníky na náměstíčku obce. S tkalcovskou minulostí obec spojují dnešní textilní továrny Bukovský a synové, a Rasta.

Znak obce

Povýšení vsi na městečko lze datovat již do poloviny 14.století. Tehdy Městec získal do dědičného nájmu Vojna ze Štětína. Rod Vojnů později přívlastkem „Vojnův“ dotvořil dnešní podobu názvu obce.

Na vlastní znak si však Vojnův Městec musel počkat až do „novověku“. Teprve počátkem 17.století ho obdržel od opata kláštera Žďárského. A to v podobě: Dvě ostrve o šesti sukách křížem položené na zlatém štítě.

Takto však znak nezůstal dlouho. Kardinál František z Ditrichštejna jej polepšil přidáním nože ze svého erbu a změnou barvy štítu na červený. Vznikla současná podoba: Dvě křížem položené černé ostrve o šesti sukách, přes ně vodorovně položený ocelový vinařský nůž se zlatou rukojetí. To vše v červeném štítě.