Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Obec ve 20.století » Vojnův Městec ve dvacátém století: 1900 - 1934

Vojnův Městec ve dvacátém století: 1900 - 1934

4.7.2003, Jiří Marek

Zemědělství je stále nejdůležitější složkou zdejší tvrdé obživy. Přežívá tradiční řemeslnost tkalců, rozvíjí se průmyslová výroba v místních továrnách. V obci přednáší cestovatel Emil Holub a kronika mluví o městu. První světová válka přináší hlad a mrtvé. První republika naději v lepší živobytí. Místní spolky se předhánějí v oslavách významných dnů naší historie. Hasiči pálí vatru na počest Jana Žižky na “Pěničkově kopci“, Sokol pořádá Tyršovu besídku, děti mají na Jana Husa “Dětský den, 28.říjen se slaví koncertem místního hudebního kroužku v hostinci u Němečků. Na černé neštovice se stále umírá. První třetina století končí hospodářskou krizí, bída se vrací do řady stavení.


Podoba náměsti počátkem 20. století

1900 – Sčítání obyvatel

Vojnův Městec měl na přelomu devatenáctého a dvacátého století 188 domů, 1.275 obyvatel. Jeho části: Borky 7 domů, 41 obyvatel; Nová Huť 9 domů, 101 obyvatel. Do městecké školy docházelo 222 žáků, z nichž vždy prospělo 70 – 80 %. Propadajících bylo poměrně mnoho…

1901 – Emil Holub

Koncem července Emil Holub, lékař a slavný český cestovatel, který podnikl tři výpravy do středu černého kontinentu přednášel v obci. Na zahradě u Františka Poláčka uspořádal přednášku o svých výpravách, zvláště pak hovořil o zvycích a válčení kmene Zulů. Nocoval u správce školy. Holub ze svých cest přivezl do vlasti bohaté sbírky přírodnin a etnografického materiálu. Městecké škole věnoval 38 kusů přírodnin. O rok později Holub umírá.

1903 – Lékař

V červnu byl zemským výborem povolen lékařský obvod. Prvním lékař se zde stal MUDr. Václav Svoboda.

1911 – Tělovýchova

Počátek organizované tělovýchovy. Po zakládajícím Sokolu převzala štafetu v druhé polovině století Tělovýchovná jednota. TJ Jiskra se v devadesátých letech stala organizací s největší členskou základnou v obci s mnohačetnými aktivitami.

1914 – 1918 Válka

„Odešli otcové – živitelé rodin. A na místo nich přicházela temná příšera, průvodce každé války – hlad. Odchodem mužů nastal nedostatek pracovních sil, což mělo neblahý vliv na obdělávání půdy,“ zapsal do obecní kroniky František Šabaka. V první světové válce padli: Brabenec František, Cimpl Bohumil, Čermák Stanislav, Fajt Josef, Fidler Antonín, Hamršmíd Josef, Havlíček Otto, Havlík Josef, Hošper Otto, Korbář Karel, Kulhánek Josef, Lamberský Ludvík, Lopauer Leopold, Loubek Jan, Moravec Jan, Morávek Adolf, Němeček František, Pálka Josef, Pálka Antonín, Pálka František, Pelikán Josef, Plachý Josef, Procházka Antonín, Procházka Jan, Procházka Stanislav, Puk Eduard, Stehno František, Šiller Václav, Švanda Josef, Urban Antonín, Urban Josef, Vepřovský Jan, Zajebal Jan.

1919 – Neštovice

V měsíci lednu vypukly v obci černé neštovice. Nemocní byli převezeni do německobrodské nemocnice, kde dvě osoby podlehly. V dubnu se opět v obci objevilo několik případů pravých neštovic.

1919 – Lípa svobody

„16.května, na oslavu osvobození naší vlasti zasazena na náměstí “Lípa svobody“ za účasti místní a krucemburské jednoty “Sokol“, jakož i za účasti lidu domácího i přespolního.“

1919 – Obecní volby

Volby do obecního zastupitelstva se konaly 15.června a zúčastnilo se jich 794 voličů. Zvoleno bylo 14 členů sociálně demokratických, 3 členové strany lidové a 1 člen strany agrární. Starostou byl později zvolen Jan Němeček, jeho náměstkem František Pokorný, radními: František Poláček, Josef Cimpl, Václav Korbář a Václav Šulc.

1921 – Oslavy

„28.říjen oslaven přednáškou významu dne. Městem konán průvod s hudbou. Po ukončení průvodu promluvil v hostinci u Němečků František Šabaka, učitel místní a po něm pan Allbrecht. 31.října uspořádala tělovýchovná jednota Sokol přednášku o Karlu Havlíčkovi. Řečník pan Jan Tesař, učitel místní.“

1922 – Požár

Jedenáct domů bylo zcela vypáleno, dvacet čtyři rodin přišlo téměř o vše. Popelem lehla část obce “Na tvrzi“. Oheň vznikl v domku číslo 81 u paní Veselé a k jeho katastrofálním důsledkům přispělo velké sucho a silný vítr.

1923 – Volby

Z obecních voleb vyšel vítězně Josef Cimpl, který se stal starostou obce. Jeho náměstkem byl František Pokorný, prvním radním Jan Němeček, druhým radním Jan Klement, třetím radním Jan Polívka a čtvrtým radním Karel Dymáček, který byl zároveň zvolen obecním hospodářem.

1924 – „Pěničkův kopec“

„11.října vzpomenuto 500 leté smrti bohatýrského “Vůdce božích bojovníků“ Jana Žižky z Trocnova. Místní sbor hasičský uspořádal průvod s hudbou na “Pěničkův kopec“, kdež při hořící hranici promluvil František Šabaka.“

1924 – Akademie

„V neděli 16.března uspořádala tělovýchovná jednota Sokol tělocvičnou akademii. Proslov přednesl místní učitel František Šabaka. Tělocvičná čísla doprovázel na klavíru pan O.Hamet, učitel z Krucemburku. Zpěvná čísla nacvičil Fr.Šabaka.“

1925 – Havlíčkovi zvony

Otto Havlíček věnoval dědický podíl syna, který odjel do Ameriky a byl nezvěstný, farní obci na zhotovení zvonů. Slavnostně vysvěceny a zavěšeny do věže chrámu sv. Ondřeje byly zvony 19.července za velké slávy.

1925 – Kronika

Založena obecní kronika. Prvním kronikářem se stal František Šabaka, učitel; (farní kronika psána od začátku devatenáctého století, ve dvacátém souběžně s obecní).

1926 – Dobytčí trhy

V obci byly zavedeny dobytčí trhy. Konaly se každé dva měsíce, vždy v sobotu. Tržiště bylo pod farou.

1926 – Telefon

V obci byla zřízena poštovní stanice a veřejná hovorna - telefon. Telefonní přístroje dále měli: Bukovský Jan, tkalcovna; továrna Antonína Klazara; a filiálka konzumního družstva Pokrok.

1927 – Josef Cimpl

Staronovým starostou obce byl zvolen Josef Cimpl. “Odvolán“ z této funkce byl 24.7.1949; kdy se předsedou obce, nově: Místního národního výboru, stal František Polívka.

1930 – Kalamita

Obrovská lesní kalamita postihla kraj. V lesích za Borky byla postavena lesní železnice, na Borkách pila a osm domků pro dělníky a úředníky.

1933 – “Košinovská silnice“

Započala stavba silnice ke Košinovu. „Utvořily se dva tábory, jeden chtěl vésti silnici “Kačínem“, druhý chtěl “Dolcemi“. Zvítězil směr “Dolcemi, poněvadž úřady tento schválily, že jest menší stoupání. Tábor směru “Kačín“ to ale těžce nesl a práci pak stěžoval…“

1934 – Jan Němeček

Umírá majitel “Němečkova hostince“ (rychty) – stavby postavené podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichla: celosvětově známého představitele českého gotizujícího baroka – jím postavený poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou patří mezi deset českých památek zapsaných v seznamu UNESCO. Němeček byl dlouholetým starostou obce. Starostenský post zastával také v kampeličce ve Vojnově Městci.

1934 – Nezaměstnanost

Hospodářská krize, mnoho nezaměstnaných. Státní podpora formou “stravovací akce“. K rozdělování přídělů byla v obci ustavena sociální komise okresním úřadem v Chotěboři. „Za rok 1935 přiděleno bylo ze státní pokladny pro nezaměstnané, podporovaných ze státní stravovací akce toto: 1965 kusů lístků á 10 Kč v ceně 19.650,- Kč; 90 kusů lístků dětských á 10 Kč; 1965 kusů bochníků chleba ve váze á 1,5 kg; cukru 88,75 kg, krup 438 kg, kávy ječné 81 kg. Cena všech těchto přídělů činila za rok 1935 29.072,- Kč. Podporováno bylo 50 – 60 nezaměstnaných.“

 

Věty a odstavce v uvozovkách jsou doslovným přepisem z obecní kroniky.