Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Obec ve 20.století » Vojnův Městec ve dvacátém století: 1935 - 1948

Vojnův Městec ve dvacátém století: 1935 - 1948

1.9.2003, Jiří Marek

Hospodářská krize je na ústupu, ale záhy ji střídá válka. Pestrý prvorepublikový život utichá. Německými okupanty je také zakázáno vést kroniku; dopsána je až ve čtyřicátém šestém roce. Rok po válce vyhrála volby v obci komunistická strana, když získala čtyřicet procent všech hlasů – kandidovaly čtyři strany. Ještě ve třicátém pátém roce se na volební listině ve Vojnově Městci objevilo politických stran devět. Po únoru čtyřicet osm pak pouze jedna.

1936 – Promoce

„Dne 11.února promován byl na Karlově universitě v Praze Doktorem veškerého lékařství, zdejší rodák Jan Němeček z čísla popisného 8.“

1936 – Dlažba

„Dne 1.července se začalo se stavbou dláždění státní silnice přes obec Vojnův Městec. Zemský úřad v Praze zadal dodání žulových kostek firmě Leopold Žák v Trhové Kamenici… Tyto všechny stavby (vydláždění silnice) podnikla obec ku opatření práce pro zdejší nezaměstnané, přesto to, že se hodně tím zadlužila.“

1937 – Kateřina Staštíková

„Akciové továrny, dříve Ant. Klazar, prodaly tovární objekt, budovy č.194 a 123, paní Kateřině Staštíkové, která zde začala vyráběti žinilkové zboží.“

1937 – Společenský život

LIDOVCI – 9. května konala lidová strana veřejnou schůzi v hostinci u Němečků. Program: Současné hospodářské a politické poměry v ČSR. ŽIVNOSTNÍCI – 9. května měla také veřejnou schůzi strana živnostenská v hostinci u Jana Himmeringa. Na programu bylo: Povšechná situace sociální, nemocenské pojištění živnostenstva a všeodborová organizace středostavovských zaměstnanců. KOMUNISTÉ – Schůzovali 23. května v hostinci u Himmeringa. Na programu veřejné schůze byla hospodářská a politická situace. ČČK – Dorost Českého červeného kříže při zdejší škole – také 23.května – oslavil svátek matek besídkou v sále sokolovny. SOKOL – 30.května pořádala tělocvičná jednota Sokol slavnost “Kácení máje“ s taneční zábavou. LIDOVCI – 20.června uspořádala lidová strana sjezd katolické mládeže a sehrála na zahradě paní Němečkové divadlo. SOKOL – 1.července oslavila tělocvičná jednota Sokol za spoluúčasti ostatních místních spolků (100 lidí) oslavu dvacetiletého jubilea památné bitvy u Zborova. Slavnostní řeč přednesl pan J.Růžička, technický úředník z Hlinska.

1938 – Polární záře

Dne 25.ledna bylo možno pozorovat na severní obloze silný úkaz polární záře. Barvitě průběh tohoto jevu zapsal do farní kroniky farář Josef Ježek.

1938 – Povodeň

„Ve středu 31.srpna strhal se nad lesním oddělením č.26 za Novou Hutí průtrž mračen. Městecký potok i potok od skály se tak rozvodnily, že v obci není pamětníka podobného případu. Louky byly zaplaveny vodou, ornice s polí strhána, ploty, zásoby dříví, hlína se zahrad i s úrodou a s květinami odneseny. Z mostů zbyl pouze betonový most na okresní silnici Vojnův Městec – Košinov a velmi porouchaný most u Hauptmonů. Některé domky byly úplně zatopeny vodou. Cesty byly vymlety na některých místech jeden metr hlubokými jámami. Lidé stáli po prsa v kalné vodě a lovili háky plující předměty.“

1938 – Okupace

„Od 1. do 10.října byly zabrány vojskem našich nepřátel pohraniční kraje Čech a Moravy. Do obce přišla řada rodin z těchto území. Počet obyvatel se přiblížil 1400. Dvacáté výročí našeho osvobození 28.října bylo velmi smutné. Nebylo dovoleno konati oslavu a mělo se pracovati. Lidé však nepracovali, chodili svátečně oblečeni a výročí naší samostatnosti vzpomínali a prožívali.“

1939 – 1945 Druhá světová válka

„Obětmi válečných událostí se stali tito obyvatelé Vojnova Městce: Rychlíčková Věra (1926-44) – zahynula při leteckém útoku v Pardubicích; Švandová Marie (1924-44) – zahynula při leteckém útoku ve Frankfurtu nad Mohanem; Cempírek František (1919-45) – padl jako partyzán v bojích ve Svratce; Kropáček František (1903-43) – zemřel jako oběť pracovního nasazení na otrockou práci do Německa; Kulhánek Jan (1905-43) – zabil se skokem z jedoucího vlaku, když mu hrozilo zatčení pro útěk z Německa; Břeň Filip – zahynul při práci v Německu; Hromádka Václav – utrpěl těžkou újmu na zdraví při nucené práci ve Vídeňském Novém Městě a zemřel 2.května 1943; Novotný Václav (70.let) – otrávil se dne 2.března 1945 po nalezení zbraní v jeho dříví.

V prvních dnech po osvobození se navrátili z koncentračních táborů: Zvolánek Vincenc – strojní zámečník; Němec Karel – nadlesní; Jan a Růžena Bálkovi – rolníci. Všichni nesli stopy nejtěžších útrap a strádání…“

1942 – Sejmutí zvonů

Pro zvony přijel tesařský mistr z Velké Losenice, František Milfajt. Na základě příkazu okresního úřadu byly sejmuty pro válečné účely zvony: poledník z roku 1925 ve váze 100 kg; umíráček z roku 1925 ve váze 18,5 kg; zvonek ze hřbitovní kaple z roku 1929 ve váze 44,5 kg.

1945 – Ilegální výbor

V prvních dnech po osvobození byl ilegální národní výbor rozšířen a doplněn zástupci politických stran. Jeho členy byli: Hromádka Ludvík, Havlík Josef, Hendl Gustav, Poláček Emil, Skála Gustav, Uher František, Kohlman Květoslav, Kohout František, Polívka František, Puk František, Burda Rudolf. Vedením obecní kanceláře byl pověřen Josef Cimpl. Předsedou výboru byl 15.května 1945 zvolen František Kubát, tkadlec a politický vězeň.

1945 – Vylidnění obce

„Do českého pohraničí, osvobozeného od Němců, odešlo z Vojnova Městce mnoho občanů, aby tyto kraje kolonizovali a zlepšili si také své sociální postavení. Z původního počtu 1400 obyvatel žijících v obci v době okupace zůstalo na konci roku 1945 v obci přibližně hlášeno 1000 obyvatel.“

1946 – Práce

„Všichni pracující v obci byli zaměstnáni. Pracovali jednak v místních tkalcovnách (firmy Bukovský, Staštíková) a pro místní faktory; dále v Krucemburku u firem Binko a Vladimír Still, ve Starém Ransku a ve Žďírci. Několik dělníků jezdilo také za prací do Hlinska.“

1946 – Partyzáni

Zástupci sovětského, jugoslávského, bulharského, řeckého a španělského partyzánského odboje v čele s generálem SSSR Kovpakem se zúčastnili oslavy prvního výročí osvobození. Sedmého května byli nejdříve uvítáni na Nové Huti nadlesním K.Němcem. Poté se zúčastnili slavnostního programu v obci.“

1946 – “Bubnování“

Konec bubnování přinesl první poválečný rok. V tomto roce byl v obci zaveden místní rozhlas. Rok po skončení “bubnování“ byla v obci otevřena jedna třída mateřské školy.

1947 – Myslivost

„Zásluhou naší vlády přešla myslivost z rukou kapitalistů, do rukou lidu pracujícího. V obci byla ustavena myslivecká společnost, jejímž prvním hospodářem byl Josef Balek, dělník z Vojnova Městce.“

1947 – Autoklub

V měsíci květnu byl v obci založen spolek “Autoklub“. Ve svém prvním roce měl padesát členů. Zakladateli se stali Rudolf Somr a pan Česal.

1948 – Vodní nádrž

„V roce 1948 byl na náměstí zrušen zanedbaný rybníček, který byl útočištěm všeho nemožného. Na místě samotném byla vybudována kamenná vodní nádrž s malým vodotryskem.“

1948 – “Únor“

Volby do národního shromáždění se konaly v obci 30.května. Byla jedna společná kandidátka národní fronty a prázdný lístek. V obci obdržela kandidátka národní fronty 461 hlasů. Prázdných bílých lístků bylo odevzdáno 158. Prázdných obálek pak bylo do urny vhozeno 19.

Věty a odstavce v uvozovkách jsou doslovným přepisem z obecní kroniky.