Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Přepis kroniky » Historie podle Šabaky III.

Historie podle Šabaky III.

31.8.2003, Jiří Marek

Téměř dvě stě let historie obsáhl učitel Šabaka v dalších třech stranách kroniky. Žďárský klášter lehl popelem v roce 1422, tíha třicetileté války dopadla na místí obyvatele s končící  první třetinou sedmnáctého století. Poprvé také opustil Šabaka čistě historický záznam událostí a přiřadil k němu svůj osobitý náhled. „Známe ony dobrovolné kontribuce: dej kdo můžeš a jen to, co můžeš oželet, ale dát musíš každý a hodně, jinak si vezmeme sami..." okomentoval kronikář vypsání kontribucí olomouckým biskupským panstvím v kraji na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století.

Rok 1422 (strany 6 – 9 Pamětní knihy obce)
Léta 1422 spálen byl klášter Žďár Husity. Touže dobou zpustošena i ves Lhotka u Radostína. Hmotné poměry kláštera klesly tou měrou, že byl nucen roku 1457 prodati městys Vojnova Městce se tvrzí, rychtou, dvorem, dvořištětem, sadem, se vším, co ode dávna k tvrzi patřilo, se všemi rybníky, také i ten, který nad Lhotou leží (Malé Dářko), pivovarem se všemi požitky, lázněmi, lesy, správy rychtáře, stavným svatebným, loukou řečenou „Hodkov“, mlýn „Osnov“, louku řečenou „Dlouhou“, vůbec všemi příjmy, jež odtud vrchnost měla, za 50 kop českých grošů panu rytíři Mikuláši z Buchova a jeho dědicům. Kupující však byl zavázán neprodati zboží to nikomu, než opět klášteru a teprve, kdyby je tento nechtěl, jinému.

Syn Mikulášův Zbyněk prodal panství vojnoměstecké za 500 zlatých uherských panu Janu Bočkovi z Kunštátu na Polné. Pan Mikuláš z Buchova měl též právo dosazovati rychtáře kdykoli a kohokoli se mu zlíbí. Rychtářové ze vsí Lhoty a Skerlovic patřiti mají pod rychtáře Münichsberského, neboť vsi ty k Münichsberku patří.

Od kdy Vojnův Městec se jmenuje městysem nedá se určitě stanovit. Jisto ale je, že již za krále Jiřího z Poděbrad, kdy v roce 1466 potvrzuje klášteru Žďárskému statky, uvádí se též „oppidum“, tj. „městys“ Vojnův Městec s vesnicemi Skerlovicemi, Světňovem, Polničkou atd.

1499
V roce 1499 uvádí se zdejší tvrz již jako pustá. Téhož roku koupil Vojnův Městec klášter Žďárský zpět dle předešlé smlouvy od pana Jana Bočka (Zajímače) se všemi právy, příjmy a požadavky, jak to byl koupil pan Boček od Zbyňka z Buchova, dědice pana Mikuláše, čímž nabyl i vsí Radostín, Skrlovic a pusté Lhoty za 500 uherských zlatých (2000 zl.) při kterémž kupu vymínil si pan Boček rybník Žďársko (pozn. dnešní Dářko). Smlouva tato byla na sv. Filipa a Jakuba roku 1493 na Polné podepsána.

1588
Roku 1588 postoupil Karel, vévoda Münsterberský ochranné a nadační právo nad klášterem biskupu olomouckému. Následkem toho vzniká prudký odboj kláštera a jeho poddaných proti novému majiteli. Týž přijel do Žďáru, ale s nepořízenou musel se vrátiti (1590). Až roku 1592 stalo se klášterské panství lenním statkem biskupství olomouckého, byvši vymazáno co samostatné panství z desek zemských, proti čemuž kladl klášter tuhý odpor.

Roku 1605 obdržel Vojnův Městec svůj znak od opata kláštera Žďárského. Znak se vypisuje takto: „Štít zlatý a v něm dvě černé křížem přeložené ostrve se 4 suky, přes větve pak položen jest nůž vinařský od pravé ruky k levé.“ Oboje vzato ze znaků opatů kláštera Žďárského.

Panství biskupů olomouckých znamenalo pro kraj náš dlouhou dobu krutých běd a útrap. Sotva, že biskup olomoucký ujal se panství, již vypisuje „dobrovolnou kontribuci“ = (známe ony dobrovolné kontribuce: „dej kdo můžeš a jen to, co můžeš oželet, ale dát musíš každý a hodně, jinak si vezmem sami“ – poznámka pisatele).

Biskupem olomouckým byl tehdy František, kníže z Ditrichštejna. Na jeho žádost roku 1616 stal se klášter, vyměněním za vlastnictví jeho panství Chropíň, fideikomisním panstvím Ditrichštejnů. A nyní nastalo pravé peklo pro obyvatele celého panství, které bylo „utrakvistické“ (tedy i v Městci). Vypovídání nekatolíků a s ním spojené tak známé „něžnosti“ byly na denním pořádku. Ale i katolíci nebyli ušetřeni, neboť jmenovaný biskup pro dalších bojích vyhnal z kláštera „spolubratry své“ cisterciácké mnichy, a usadil tam františkány (snad byli tito bojovnější, poznámka pisatele). Nařízení o vypovídání nekatolíků z našeho okolí vydáno bylo 27.ledna 1617, a od těch dob počíná činnost Jesuitů v kraji našem.

V celé zemi nastal neklid. Stačila nepatrná jiskra, aby způsobila nesmírný požár… A stalo se! Leč, zde nemohu se rozepisovati o celé válce 30-ti leté. Tu doporučuji vřele každému dobrému občanu, aby v dějinách si přečetl, a dle toho zařídil se.

Publicita

MMR ČR
hasičské auto
Národní Sportovní Agentura
podpořil Kraj Vysočina
Elektronický digitální povodňový plán
Sdružení obcí Vysočiny

Webkamera

Virtuální prohlídka

virtuální prohlídka

Počasí

aktuální teplota
-

Novinky e-mailem

Tyto webové stránky využívají soubory cookies pro vylepšení funkcí webových stránek, analýze využívání webových stránek a cílení na návštěvníky stránek.