Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Přepis kroniky » Historie podle Šabaky IV.

Historie podle Šabaky IV.

6.12.2003, Jiří Marek

V roce 1746 bylo dáno od preláta nařízení: „Kdo by v neděli, neb v zasvěcený svátek, šel na trh kupovat nebo prodávat před polednem, pokud služby boží nejsou ukončeny, trestán bude bez ohledu 5 kopami, leda by měl výslovné – psané - dovolení z kanceláře klášterské. Rychtář musí udati provinilce, a neudá-li, platí sám 3 kopy, a ten kdo udá rychtáře, dostane jednu z oněch tří kop."

Rok 1636 (Stránky 9 - 12)

Roku 1636 prodal dědic kardinála z Ditrichsteinů, kníže Maxmilián zase části (původní) panství Klášterského Cisterciákům pro velikou tíži dluhů.

Švédové v Městci

V červnu, roku 1642 navštívili V.Městec Švédové. Přitáhli od Chotěboře. Lid uprchl a skrýval se v jeskyních na Žákově hoře.

Živelní pohroma

V roce 1651 (den neznám) panovala zde hrozná bouře trvající plných devatenáct hodin. Úroda zničena úplně až k Jihlavě a Meziričí. V roce 1690 pořízen byl hodinový cimbál mající znak: v levém poli buben a v pravém rytířskou helmu s letopočtem 1690 a písmenami: FACBVL. K žádosti knížete Ditrichsteina nařízeno duchovním, kteří přisluhovali při kapli vojnoměstecké, aby vedli na čas duchovní správu i při farních chrámech (tehdy ovšem jen kaplích) v Krucemburku, Sopotech a biskup královehradecká přenesl na ně i správu farní v Chlumě a Vortové, což trvalo až do roku 1697, kdy v Krucemburku byla fara řádně zřízena.

Mor 1710

V roce 1710 rozmohl se i v kraji našem mor. Ten rozšířil se až do Uher. Z té příčiny zřízeny dvě karanteny. Jedna v Polné a druhá ve Vojnově Městci v „Hospodě“ (nyní u Němečků), což trvalo do roku 1713.

Živelní pohroma

V roce 1714, 31.července panoval strašná bouře a průtrž mračen. 24 rybníky byly protrhány a způsobena škoda na 20.000 zlatých.

Sasové v Městci

Po smrti císaře Karla VI., za panování Marie Terezie, v roce 1741 pronikly tři pluky saské do Žďáru i k nám do Vojnova Městce, kdež bylo velení. Nepřátelé spotřebovali 6656 porcí dvouliberních chleba, 126 měr ovsa a 100 otepí slámy. Odtáhli 1.ledna 1742 k Německému Brodu a Losenici.

V roce 1746 bylo dáno od preláta nařízení: „Kdo by v neděli, neb v zasvěcený svátek šel na trh kupovat nebo prodávat před polednem, pokud služby boží nejsou ukončeny, trestán bude bez ohledu 5 kopami (guingue sexagenarum), leda by měl výslovné – psané dovolení z kanceláře klášterské. Rychtář musí udati provinilce, a neudá-li, platí sám 3 kopy a ten, kdo udá rychtáře dostane jednu z oněch tří kop.

V roce 1752 byla vystavěna ve Vojnově Městci (pro faru) pazderna, na níž se vešlo 10.000 šindelů po 51 krejcarech., který byl  zaplacen a peníze na ni (na pazdernu) sebrané, vráceny. Obec pak doznala podpisem svého rychtáře Františka Vábka a F.Christophova ze dne 7.června 1752, že nemá na ni žádného práva. Avšak již roku 1753 byla přeměněna v myslivnu. Z té pazderny mělo se platiti ke kostelu ½ kopy 35 krejcarů. Na místě tom stojí nyní chalupa č.2, patřící … (na tomto místě kroniky si nechal učitel Šabaka místo na doplnění, avšak k tomu nikdy nedošlo). Roku 1784, kdy zrušen byl klášter Žďárský, spadle statek vojnoměstecký na náboženskou matici.

Trhy v Městci

Dle privilegia ze dne 16.srpna 1786 udělil císař Josef II. obci V.M. právo odbývati 4 trhy výroční.

Francouzi v Městci

Ve válkách francouzských dostali se Francouzové po porážce vojsk rakousko-uherských až do Vídně. Zaplavili Moravu a 30.listopadu 1805 k večeru dorazilo 40 Francouzů do Vojnova Městce, který jim musel 500 zlatých vyplatiti.

Neúroda

Nastalou neúrodou značně stouply ceny všeho obilí. Tak míra pšenice stála 40-50 zlatek, ječmen 28 zl., ovsa 15 zl., rachu 40 zl.

Státní silnice

Roku 1820 počala se stavěti erární silnice, při čemž poddaní ruční práci a potahy, panství řemeslníky poskytnout museli.

Smlouvou ze dne 25.září 1825 koupil panství žďárské , městecké a veselské J.J. Hrabě Vratislav z Mitrovic pro knížete Františka Josefa z Ditrichsteinů, což ve své závěti výslovně podotknul. Toto panství bylo Vratislavu z Mitrovic 14.listopadu v klášteře skrze Františka Schrekingra, sekretáře správy panství císařských v Brně, u přítomnosti všech kněží, úředníků, učitelů a rychtářů slavnostně odevzdáno. Dne 1.prosince zavítal nový pán do Vojnova Městce. Navštívil kostel, faru a škol. Městec koupil za 143.000 zlatých. Po koupi přivtělen byl Vojnův Městec k vrchostenskému úřadu v Přibyslavi.

Požár

V roce 1834 zničil požár ve Vojnově Městci 5 stavení. V roce 1835 shořely 2 stodoly (Škoda, že neznámo komu.).

V roce 1835 byly dány na věž, na obecní útraty hodiny.

Kníže Fr.Jos. z Ditrichsteinů zemřel r.1854 a panství po něm dědil syn jeho kníže Josef. Tento zemřel r.1858 a veškerá jeho panství zdědila (tedy i Vojnův Městec) dcera jeho Klotilda, hraběnka Clam – Gallasová. V držení panství nastoupila až r.1862, poněvadž vyjednávání pozůstalosti teprve tímto rokem bylo ukončeno. Tím ukončeny jsou nejdůležitější dějiny a následují Dějiny školy.