Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Rodáci » Profesor Jaroslav Opat

Profesor Jaroslav Opat

4.11.2006, Jiří Marek

   Jaroslav Opat
Po absolvování základní školy se vyučil truhlářem (1939–42) a pak do r. 1945 pracoval jako truhlářský tovaryš. V l. 1945–47 navštěvoval Ústřední školu bytového průmyslu v Praze, oddělení pro truhláře. Vysokoškolské vzdělání získal na VŠP v Praze; doktorát obdržel v lednu 1953.* 11. 4. 1924 Vojnův Městec.

Po vojenské prezenční službě (1951–53) působil do r. 1961 jako učitel dějin dělnického hnutí a KSČ na Vysoké škole při ÚV KSČ. Diplom kandidáta věd získal v r. 1961.

Po vyloučení z KSČ r. 1961 pracoval do konce r. 1963 jako horník u Jáchymovských dolů v Příbrami. Od počátku r. 1964 do konce března 1970 byl vědeckým pracovníkem Ústavu dějin východní Evropy ČSAV. V r. 1969 se na FF UK habilitoval.

Po propuštění na začátku „normalizace“ (březen 1970) byl zaměstnán nejdříve jako truhlář, poté jako řidič, topič a údržbář současně, od ledna 1973 do jara 1978 jako stavební dělník u Montovaných staveb v Praze. Je jedním ze signatářů Charty 77. Po získání invalidního důchodu v r. 1978 se začal intenzivně věnovat studiu života a díla T. G. Masaryka. V r. 1985 vydal v SI práci Filozof a politik T. G. Masaryk 1882–1893, která 1987 vyšla i v exilovém nakladatelství Index a (po rozšíření) 1990 v Melantrichu.

Od února 1990 do května 1991 pracoval v Ústavu dějin střední a východní Evropy ČSAV; v r. 1991 získal titul doktora věd (DrSc.). V březnu 1990 byl jmenován ředitelem Ústavu T. G. Masaryka. Po převzetí tohoto ústavu do struktury AV ČR byl pověřen jeho vedením a od 1. 2. 1996 jmenován jeho ředitelem.

V knize Filozof a politik T. G. Masaryk se podrobně věnoval Masarykově vědecké a politické činnosti od jeho příchodu do Prahy v r. 1882 do začátku 90. let. V kapitolách První léta, V boji o Rukopisy, Za poznáním (o Masarykových cestách do Ruska a na Slovensko), Do politiky a Poslancem se pokusil ukázat rozsah a hodnotu Masarykovy předválečné činnosti pro český politický a kulturní život.

V posledních letech se snaží především doložit, že vysoké hodnocení Masarykovy předválečné činnosti neznamená, že by se toto období Masarykova života mělo klást výše než období válečné a zejména poválečné (tj. léta Masarykova prezidentství). Proti tezi, že největším byl Masaryk v době předválečné, a proti různě motivovaným kritikám Masaryka-prezidenta soudí, že největším a nejvýznamnějším v Masarykově odkazu zůstává to, co tvořil a celému světu v podobě velmi reálného odkazu zanechal právě jako prezident republiky, která svou demokracií patřila ve své době v Evropě k nejzdravějším a svým ideovým a etickým založením, při všech jejích slabinách a otevřených problémech, k nejperspektivnějším.

V multinacionálním státě, ve válkou sociálně, ideově a mravně rozvrácené Evropě Masaryk dokázal nejen účinně čelit nejrůznějším nacionálněšovinistickým, sociálním a jiným silám rozvratu a destrukce, ale byl zároveň s to postupně, demokratickými prostředky, v relativním pokoji a míru, soustřeďovat kolem sebe a svého politického programu, sociálně etnicky a kulturněpoliticky různorodé síly k budování moderní, prosperující, doma i vůči vnějšímu světu otevřené demokracii.

Bibliografie: O novou demokracii, 1966; Střední a jihovýchodní Evropa ve válce a revoluci 1939–1945, 1969; T. G. Masaryk v Čechách v letech osmdesátých (1882–1891). Příspěvek k životopisu, SI 1985; T. G. Masaryk 1882–1893. Příspěvek k životopisu, SI 1987, s tit. Filozof a politik Tomáš Garrugue Masaryk 1882–1893 i v exilovém nakl. Index, 1987, s tit. T. G. Masaryk. Filozof a politik 1882–1893, 1992; Pamětní tisk vydaný při příležitosti obnovení činnosti Ústavu T. G. Masaryka v roce 1991, 1991; Masarykiana a jiné studie 1980–1994, 1994. Sborníky: Vladimír Čopic i Čehoslovačka, Život i djelo Vladimíra Čopica, Rijeka 1978; Zdeněk Kalista, Zdeňkovi Kalistovi k osmdesátinám přátelé, SI 1980, jako doslov k Z. Kalista: Tvář baroka, Mnichov 1982; K Bohemovu „Slovu o odsunu“, K dějinám česko-německých vztahů, SI 1980; Dall'antifascismo si „socialismo reali“: le demokrazie popolari, Storia del marxismo 3, ed. G. Einaudi, Torino 1981; Schauerovy „Naše dvě otázky“ a Masaryk, Historické studie 1983, angl. Kosmas. Journal of Czechoslovak and Central European Studies 3, 1984; Glosy ke dvěma kritikám T. G. Masaryka, Historické studie, 1989; Poznámky k otázce čechoslovakismu, Národy, národnosti a etnické skupiny v demokratickej spoločnosti, Bratislava – Praha 1991; Masarykovo evropanství jako pojem a politický program, Masaryk a myšlenky evropské jednoty, 1992; Odkaz T. G. Masaryka a současná diskuse o základech vztahů mezi Čechy a Slováky, Tomáš Garrigue Masaryk a česko-slovenské vztahy, 1992; Teze k Masarykově národnostní a státoprávní filozofii do roku 1918, Masarykova idea československé státnosti ve světle kritiky dějin, 1993; Poznámky k metodologii sporů o Masarykovu českou filosofii, Masarykův sborník VIII, 1993; Poznámky k Masarykově ideji československého státu, Moderní dějiny 2, 1994; Eduard Beneš 1945–1948: tragedie státníka demokrata, Edvard Beneš československý politik a státník, 1994; T. G. Masaryk, analytik krize demokracie nové doby, První světová válka, moderní demokracie a T. G. Masaryk, 1995; Mise naděje, H. Steiner: První rakouský vyslanec v Praze Ferdinand Marek. Jeho osudy v letech 1938–1947, 1995; Les Tch`eques, les Autrichiens et les Allemands selon T. G. Masaryk, Allemands, Juifs et Tch`eques `a Prague 1890–1924, ed. M. Godé, J. L. Rider, F. Mayer, Montpellier 1996; Evropan a světoobčan Masaryk, Sto let Masarykovy České otázky, 1997. Čas. přísp.: The „New Democracy“ in the Czechoslovak politics 1945–1948, Socialismo storia (Itálie) 1988; Šance pro střední Evropu? SI Obsah (Praha) 1988, Proměny 1989; Zdroje neschopnosti, SI Obsah 1988, Obrys, čtvrtletník pro nezávislou literaturu (Mnichov) 1989; Nenásilná revoluce proti totalitě (dánsky), Vand kunsten (Kopenhagen) 1990, č. 2; Masarykův realismus a česká státnost, LN 19. 1. 1993; Ukázky z Masarykovy recenze Hitlerova Mein Kampfu, LtN 1994, č. 24; Evropan a světoobčan T. G. Masaryk, Mezinárodní politika 1995; Masaryk a Rakousko, Mezinárodní politika 1996, č. 15; R. W. Seton-Watson mezi Slováky a Čechy v l. 1906–1951, LtN 1996, č. 43; Masaryka česko-německé vztahy, Listy 1997.

Zdroj:
www.phil.muni.cz/fil/scf/foto/opat.jpg