Vojnův Městec
česky english deutsche
Úvodní stránka » Městys » Historie » Tělovýchova » Almanach III. - 1911 - 1953 Sokol

Almanach III. - 1911 - 1953 Sokol

2.9.2003, Jiří Marek

Tělocvičná jednota Sokol byla v obci založena 29.července 1911. Vznikla především z členů Národní jednoty pošumavské. Prvním starostou Sokola byl Jan Němeček. Zakládajícími členy pak: František Holzman, František Ondráček, Josef Chládek, J.Zajebal, Ladislav Procházka, Jan Procházka, Karel Polívka, Josef Cimpl, A.Fišer, Aug.Procházka. První členské příspěvky byly stanoveny: Měsíční příspěvek 20 haléřů; pro přispívající 10 haléřů. Zápisné do Sokola činilo 1,- korunu. V prvním roce činnosti měla jednota 39 členů a patřila do župy Karla Havlíčka Borovského.

1912 Do ciziny

Rok nebyl pro obec sokolskou příliš příznivý. Ze Sokola se odhlásilo 19 členů, kteří však většinou zamířili za obživou do cizina, nezřídka za moře do Ameriky. Přesto se počet členů zvedl z počátečních 39 na 41 (25 činných, 16 přispívajících).

1913 Akademie

Ve Škrdlovicích se pořádá akademie s pořadem: 1.) Živý obraz: Zasvěcení služeb sokolských vlasti 2.) Dorost: Skupinová prostná 3.) Skupiny  4.) Luky 5.) Širočiny 6.) Meče a štíty 7.) Bradla. Vedle této akademie pořádají sokolové Veřejné cvičení I.okrsku župy Karla Havlíčka Borovského na zahradě Zdražilově (Přibylova), spojené se závodem prostným členstva a dorostu, a se závodem na bradlech a skoku dalekém. Další Akademie se pak také konala v sále hostince U Němečků.

1914 Válka

V prvních letech se sokolové pustili se zakladatelským zápalem do činnosti. Pořádali plesy, akademie, místní sokolské závody, účastnili se cvičení v rámci župy, sokolských slavností. Vše však přetrhla první světová válka. Z ní se nevrátili členové městeckého Sokola: Josef Fait, Jaroslav Sokaj, František Němec, Jan Procházka, Stanislav Procházka a Jan Zajebal. V kronice je poznamenáno: „S velkým žalem přehlédnuty prořídlé řady bratří. Šest dobrých cvičenců položilo životy ve vnuceném boji za velikášské cíle nenáviděné dynastie a jejího krvavého spojence.“

1918 Obnova

Činnost Sokola byla obnovena 1.prosince 1918. „Zbylí členové výboru (předválečného) s náhradníky se ujali opět svých funkcí a tak uvedena opět činnost jednoty v nové koleje.“

1919 Ženy

V březnu byl založen v místním Sokolu ženský odbor. Dosaženo bylo také u školního úřadu svolení, aby žactvo místní obecní školy mohlo navštěvovat sokolská cvičení zvlášť pro mládež pořádané.

1920 Divadlo

Sokol pořádá akademie, Dětský den, Masarykův večer, a sehrál šest divadelních představení. Mimoto se jednota zúčastnila veřejných cvičení v Herálci, Světnově, Polničce, Horním Studenci, Chotěboři a VII. Všesokolského cvičení v Praze v červnu 1920. V tomto roce také sokolové jmenovali poprvé dva čestné členy jednoty: Josefa Ondráčka, poštmistra ve Žlebích (kam odešel za prací), a Františka Holzmana, učitele (toho času v Sibiřské armádě). Čestnými členy byli jmenováni za zásluhy o jednotu v prvních letech její činnosti.

1920 Členové

„Ve výborové schůzi konané 15.srpna bratr B.Procházka přihlašuje Boh.Poláčka za zakládajícího člena jednoty, což výbor jednoty přijímá. Dne 11.září ve výborové schůzi skládá Boh.Poláček dar zakládající Kč. 1000,-. Ve výborové schůzi konané 27.listopadu bratr B.Procházka navrhuje Jana Bukovského, továrníka, za zakladatelského člena jednoty. Výborem přijat. Bratr Bukovský skládá dar Kč. 2000,-.“

1921 Tajný výlet

„Sehrány tři divadelní představení. Dále pořádána akademie, výlet dorostu na Ransko, večer Masarykův a Havlíčkův a oslava naší samostatnosti. Mimoto se zúčastnila jednota: Tajného výletu s jednotou Hlineckou, župního veřejného cvičení v Hlinsku, veřejného cvičení v Německém Brodě, ve Žďáru, Krucemburku, sokolského dne v Chotěboři, slavnosti Karla Havlíčka Borovského v Borové a zájezdu na Slovensko,“ stojí zapsáno v kronice Sokola u roku 1921.

1922 Členství

„Usnesením výboru České obce sokolské se dosavadní členství činné a přispívající ruší. Je zavedeno jednotné členství, prozatímní přijímání nových členů na šest měsíců na dobu zkušební.“ Dále je ustanovena cvičební povinnost do 26 let a také povinnost skládání členského slibu. Na valné hromadě konané u Němečků se v tomto roce sešlo 41 bratrů a 11 sester.

1922 Pozemek hřiště

„Na výborových schůzí se jedná, že jest možno získati ze záboru církevní půdy pro sokolská hřiště. Jednota ujímá se této příležitosti a uchází se o pozemek náležící k tamější faře. Věc dává se do rukou Bukovskému továrníku, který získává půdu pro sebe, jelikož půda nachází se přímo za jeho továrnou. Bukovský na místě toho dává jednotě jiný pozemek k dispozici jako hřiště u silnice. Pozemek tento jest podél silnice osázen lipami.“

1924 Pěší pluk

„Dne 24.srpna cvičil na sokolském hřišti Čsl. Pěší pluk č.30. vojenské veřejné cvičení.“

1927 Fašismus

„Župní vzdělávací sbor řešil na podzimní schůzi otázky fašismu a přiklání se plně k rozhodnutí ČOS: Fašisté nebuďte trpěni v Sokole.“

1928 Výpověď

Jan Němeček vypovídá Sokol z hostince U Němečků. Sokolové se stěhují do provizorních prostor Doležálkova hostince. Jednota stojí před rozhodnutím postavit sokolovnu.

1930 Sokolovna

Sedmého května je rozhodnuto, že se postaví sokolovna. Plánky vypracoval stavitel J.Kubička z Chrudimi podle návrhu Čepla a Bukovského. Začínají přípravné práce, obstarává se materiál. Po dvou letech prací je sokolovna slavnostně předána 28.října 1932 sokolstvu a veřejnosti.

1933 Dary

Řídící učitel Neckář daruje 1.000,- Kč na zakoupení piána do sokolovny. V.Polívka dává darem dřevo v hodnotě 200,- Kč na úpravu sokolovny. Po dostavbě sokolovny je jednota zcela finančně vyčerpána a splácí značné dluhy. Dochází i k soudnímu vymáhání nesplacených úvěrů.

1934 Vystoupení Bukovských

Dnem 6.června 1934 vystupuje z jednoty Sokol Jan Bukovský. J.Bukovský ml. vystupuje dnem 1.ledna 1935. „Nezodpovědnými činiteli, příslušníky strany NOF, bez souhlasu výboru, byla umožněna důvěrná schůze Národní obce fašistické v sokolovně, což vyvolalo rozruch mezi členstvem a občanstvem. Bukovský byl horlivým členem NOF a jelikož vlastní továrnu zaměstnával dělníky, kteří byli členy Sokola a vstoupili též do strany NOF, ne snad z přesvědčení, ale jednalo se jim o práci. Takže i jednota nebyla ušetřena politického vlivu v činnosti,“ zapsal do kroniky kronikář Sokola Jan Kulhánek.

1935 NOF.

Z jednoty Sokol vystupují příslušníci Národní obce fašistické. Politické otřesy se projevují i na činnosti jednoty. Počet členů Sokola se snižuje.

1936 Pamětní kniha

Bratr Malivánek Emil daruje jednotě Pamětní knihu k zapsání historie. Kronikářem se stává Jan Kulhánek, který zpětně dopsal historii počínaje založením Sokola. Kroniku psal pan Kulhánek až do roku 1953, kdy Sokol splynul v Tělovýchovnou Jednotu Jiskra.

1937 Těžké roky

„Bratr Jirka sděluje, že cvičební činnost v posledním čase ochabla.“ Jednota se topí v dluzích. Vystupující členové žádají navrácení vložených peněz. Dlužné peníze chce také Kampelička, pivovar… Česným členem výboru TJ Sokol je v třicátém sedmém roce valnou hromadou jednomyslně odhlasován Procházka Bohumil - za zásluhy při stavbě sokolovny.

1938 Slet

Desátého všesokolského sletu v Praze se účastní 15 cvičenců z jednoty.

1939 Okupace

„Okresní úřad v Chotěboři nařizuje okamžité zastavení vojenského výcviku a žádá odevzdání vojenských pušek. Činnost jednoty je kontrolována úřady. ČOS sděluje, že členové Sokola židovského původu mají být vyškrtnuti z členských seznamů. Župa Havlíčkova oznamuje zákaz nošení členského odznaku a odznaku Na stráž!“ ČOS Praha vydává pokyny: Zákaz všech zábav.“

1940 Biograf

Sokol uspořádal tři divadelní představení. „Župní delegace navštěvuje jednotu ohledně zjištění finančních věcí a projednává se zřízení biografu, který míní v sokolovně zříditi Kateřina Staštíková, majitelka továrny na textil.“ K zřízení biografu však dojde mnohem později po válce.

1941 Přerušení činnosti

„Dne 12.dubna ráno o šesté hodině ranní byly vyburcováni ze spánku činovníci jednoty. Četnická stanice oznamuje činovníkům jednoty, že činnost sokolská jest zastavena, veškeré knihy protokolů, kniha pokladní, kniha jednací, razítka, pokladní hotovost, vše zabaveno a odvedeno na okresní úřad v Novém Městě na Moravě. Ten den se schází výbor jednoty, aby odstranil a uschoval vše závadné. Se zaťatou pěstí rozchází by čistě sokolské duše a vědomi jsou si jednoho: Sokolstvo v boji za osvobození českého a slovenského národa setrvá.“

1945 Po válce

Členové Sokola se zapojili koncem války do podpory partyzánů, prováděli záchranné práce po bombardování Krucemburku. První poválečná výborová schůze se konala 28.května v místní škole (sokolovna byla obsazena rumunskými vojáky). 14.června pak již proběhla valná hromada v sokolovně a o dva dny později začala tělocvičná činnost. Sokol navázal podle dekretu E.Beneše na činnost z roku 1938.

1945 Hromadný vstup

„Ve výborové schůzi se projednávali přihlášky členů do Sokola. Jedná se o hromadný vstup do Sokola (26 členů vesměs příslušníků KSČ. Přestože ČOS není pro hromadný vstup do Sokola, nebylo činěno námitek. Tělovýchova má být soustředěna v jeden národní celek a mají být vytvořeny Národní tělovýchovné výbory, proto politické strany nezakládají svoje tělovýchovné spolky,“ poznamenává do kroniky místní obce sokolské Jan Kulhánek.

1946 Valná hromada

Jednota Sokol Vojnův Městec čítá 69 členů, 33 dorostenců a 59 žáků. Jsou odebírány časopisy: 14 věstníků, 4 cvičitele a 1 vzdělavatel. Na valné hromadě je přítomno 40 bratrů a 7 sester. „Vzpomíná se významného výročí založení jednoty Sokol – 35 roků. Ze zakládajících členů přítomen bratr Procházka Ladislav. Připomíná se 25 jubileum bratra náčelníka Jirky, který po 25 roků je náčelníkem a který zasvětil celý život práci sokolské.“

1948 Očista

„Rok 1948 jest rokem velikých příprav sletových a velikého přechodu historické epochy do nové, která vítězně zápasí. Mění se celý společenský řád,“ napsal Jan Kulhánek. Z České obce sokolské ten rok přišla „výzva k utvoření akčních výborů k provedení očisty Sokole.“ V roce 1948 je schválena koupě pozemku na rozšíření hřiště od A.Dobiáše. Cvičenci Sokola se účastní župního sletu v Humpolci, okrskového cvičení v Havlíčkově Brodě a XI. Všesokolského  sletu v Praze (8 žáků, 8 dorostenců, 10 mužů, 8 dorostenek, 5 žen a 22 necvičících členů).

1951 Nová doba

„Jednota Sokol ve Vojnově Městci byla vyhodnocena na 4.místo v celém kraji Pardubickém v akci Sokol patří pracujícím,“ stojí v kronice. Nové složky společnosti zasahují do Sokola a o necelý rok později je rozhodnutím ROH. tělovýchova převáděna do závodních jednot. To znamenalo faktický konec TJ Sokl v obci. V roce 1951 ještě vstupuje do Sokola 16 členů z podniku Plyšan. Roku 1953 dochází k přejmenování TJ Sokol na TJ Jiskra.

 

Věty a odstavce v uvozovkách v textu let 1911-53 jsou doslovnou citací z kroniky Sokola. Kroniku psal Jan Kulhánek. Nebýt jeho zápisů, dějiny počátků tělovýchovy v obci by vyšuměly do ztracena.

Publicita

MMR ČR
EU
Elektronický digitální povodňový plán
podpořil Karaj Vysočina
Sdružení obcí Vysočiny

Webkamera

webkamera Vojnův Městec

Počasí

aktuální teplota
12.6°C - 13:00:02 - 16.10.2019

Novinky e-mailem