Polnička (585m)
K založení obce došlo žďárským klášterem před rokem 1293. Polnička byla jedním z nejstarších středisek železářství. Kromě toho zde byly v provozu mlýny a zřejmě i pila. Všechny provozy poháněla voda z kaskády zdejších rybníků – Velké Dářko, Železný, Stříbrný, Hamerský a Nový. V roce 1409 zde pracovaly dva hamry. Dvě vysoké pece s jedním komínem stály v obci od roku 1653. K vytápění se používala rašelina z blízkého okolí. V letech 1838 – 1839 vyráběly zdejší válcovny (Walzwerk) kolejnice, které putovaly do celé monarchie a do Německa. Od roku 1848 zde probíhala i výroba zbraní. Železárny byly největším podnikem v Čechách. Úpadek výroby se datuje do roku 1855 – nedostatek dřeva, dražší dovoz rudy, nástup minerálního uhlí. V době vyhasnutí pecí žilo v Polničce až 1.600 obyvatel. Do roku 1850 náležela obec k Vojnoměsteckému panství, po té měla politickou a soudní správu v řadě míst v Čechách – Německý Brod, Přibyslav, Polná, Chotěboř. V roce 1949 připadla do okresu Žďár nad Sázavou. Za druhé světové války byla v okolí obce silná odbojová činnost. V letech 1980 – 1992 byla Polnička místní částí města Žďáru n.S., od roku 1992 je opět samostatnou obcí.
Rodáci: Emil Saudek, překladatel; Jan Harus, politik, poslanec NS; Jan Mička, lidový řezbář; František Mička, lidový řezbář; František Lojek, podílel se na rozvoji místní ZŠ; Jan Blažíček, trojnásobný Mistr ČR v lyžování. Osobnosti: Vlasta Pittnerová, spisovatelka; Miloš Sláma, výtvarník, malíř.
Místní zajímavosti: Kamenolom (zvláštním útvar v hornině tzv. Heřmanická koule); Železný kříž (uprostřed obce; poslední výrobek polničských hutí); Salón expres vagón (zábavný dětský areál v přírodě, železniční vláček, občerstvení); Jezdecký oddíl Maštale na pekle.
OÚ Polnička, obecpolnicka@raz-dva.cz Ubytování: Turistická ubytovna TJ Sokol; Sauna, sportovní areál 604202414, 604202416; Stravování: Pohostinství Šimák 602506874; Salón expres vagón,. Ostatní služby: Autoopravna Dobrkovský; Zámečnictví Hošek.
