Co se děje u sousedů

Vortová. "To jsme tady měli jednoho, kterej chodil za kobylu. Celej den v pořádku, ale když přišlo na porážení, tak dostal strach. Přitom chodil spoustu let! Ale vždycky před porážením se nám ztratil. Museli jsme ho hledat, abychom vůbec mohli maškaru ukončit. On měl strach, že se ras při porážení nestrefí. Poráží se totiž tak, že se kobyle rozepne čepice a ras ji srazí ježovicí. On měl tehdy hroznej strach z toho, že se přes den něco vypije, a že se ras nestrefí do čepice, ale někam jinam...," povídal Jaroslav Šmahel, když se za okny hospody objevily první maškary. "Teď už ale musím jít. Táhnou na Lhotu," dodal a zamířil ke dveřím. Za dveřmi vířil rej pravého staročeského masopustu - takového, který se už jen tak nevidí.

"V případě nepříznivých sněhových podmínek se závodníci vydají na známou trať pěšky. Siitenenův krok je zakázaný. Zvláště pak se zakazuje posmívat se ležícím závodníkům! Závodníci se zúčastňují závodu ve vlastním zájmu a na vlastní nebezpečí," tolik se praví v propozicích závodu.

Radostín. Příznivci běžeckého lyžování z obcí v okolí Velkého Dářka odstřihují poslední dílky z krejčovského metru. Do startu recesistického běhu po hospodách - Expedice Račín 84 - zbývá pouhých sedm dní. Lyže z půdy snášejí a prachu zbavují dokonce i sváteční lyžaři, pro které je radostínský závod jediným svezením v bílé stopě za celou zimu.

Více jak stohlavý průvod prošel obcí.